Stavba kamenné zídky, dlažby a schodů

Je tomu už pár let, co jsem pracoval jako učeň kamenický, přičemž dost jsem se naučil. S kamarádem jsme dostali zakázku na stavbu kamenné zídky. Volba padla na zelený pískovec vzhledem k lokalitě moravskoslezských Beskyd a také jeho modro zelené barvě.

Kameny, které můžete sehnat v kamenolomu většinou nebývají formátované tak přesně, jako v obchodech, ale jsou často levnější, zatímco v obchodech dostanete bloky o tloušťce 10-20 cm, ale cenově dražší. Tuna kamene nás vyšla na 5 tisíc korun a výsledná práce má cca. 5 m2.

Projekt byl jasný, začínali jsme stavět zídku, bránící dalšímu sesuvu přilehlého svahu, k tomu se přidalo dláždění a kamenné schodiště, dohromady nějakých 30-40 m2.

Základy pro kamennou zídku

Vzhledem k tomu, že svah nad budoucí zídkou je dosti prudký, museli jsme zvolit mírně obloukový tvar, používaný také ve starých sklepeních jako válená klenba. Případné sesuvy se tak o zídku zarazí a klenba působící síly rozloží tak, že nezpůsobí škody.

Důležitou prací se tak pro mne stalo sražení paty svahu a výkop základů, při kterém mi pomohl krompáč a lopata. Nemusely být moc hluboké, přece jen to není zeď nosná a tak stačilo zarýt 50 cm do země na šířku rýče. Nerovnosti povrchu pomohlo hravě odstranit jednoduché bednění z několika desek, které jsem provizorně stloukl a do země upevnil přes několik kolíků.

Zároveň s betonováním zídky jsme vytyčili šířku budoucího chodníku a udělali druhý, souběžný výkop, který byl plytší a po vybetonování se na něm později založil obrubník.

Pro vybetonování jsem si míchal svůj beton v poměru 4:1, tedy čtyři lopaty písku, smíchaného s jemnějším štěrkem a lopata cementu. Základy zpevnily i staré, rezavé kari sítě a už nepoužívané zbytky trubek. Beton jsem vylil pouze na úroveň země a následně vyzrával 3-4 týdny.

Kámen sem, kámen tam

Pro pozdější práce bylo třeba odborníka. Kamarád má totiž potřebné vybavení – kamenický pryskáč, to jest sekáč se speciálně upraveným ostřím, na snadnější formátování kamene. Ty, protože byly z lomu, byly nepravidelné a velikostně nesourodé. Takže začalo hledání a odbíjení, obrácení a potom odvoz kamenů, protože byly složeny před domem.

Na ztvrdlou základovku jsme vždy nanesli malé množství suššího betonu a vytyčili čtyři základní, rohové kameny. S provázkem, nataženým mezi nimi, jsme drželi prostorovou rovinu a postupovali tak dál a dál. Veškeré vnitřní mezery jsme vyplnili betonem a malými kusy kamenů. Pozor, aby jste pohledové strany neupatlali betonem. Špatně se pak čistí. Stejně tak spáry mezi jednotlivými kameny musejí být okolo 2 centimetrů hluboké.

Když máme delší část zdi hotovou, uděláme si cementovo pískový potěr, kterým pak zaspárujeme pomocí spárovek. Zde hlavním úkolem je uhlazené spáry po chvilce rozškrábnout hranou spárovky, vypadá to totiž lépe, přírodněji. Kameny bychom měli nakonec očistit od betonových “cákanců“ navlhčenou hadrou.

Pokládka kamenné dlažby

Na pokládku dlažby se používají předem formátované “šlapáky“, kameny které jsou maximálně 5 cm tlusté. Většinou se používá břidlice, ale my jsme použili opět pískovec. Kolega měl tedy více práce a musel předem vybrané, velké kusy loupat.

Půda, na kterou chcete dlažbu položit se nemusí nijak upravovat, jen v případě velkých kopečků je dobré ji srovnat. Místo musí být ohrazeno patníky tak, aby se na něj vešla vrstva jemně drceného kameniva frakce 4/8, které opět seženete ve stavebninách. Tentokrát mluvíme o ceně 400 Kč za tunu. Rozhrneme si štěrk na velikost zhruba 2×1 m, ve vrstvě 8 cm a do “lůžka“ pak ukládáme kameny. Spáry by neměly být velké. Rovinu si hlídáme pomocí vodní váhy a kameny ustavujeme gumovým kladivem. Do mezer můžeme vkládat kameny menší tak, aby byl výsledný obraz oku lahodící. Po zarovnání a finálních úpravách celou plochu opatrně zasypeme trochou štěrku, pomocí smetáku rozhrneme na potřebná místa. Nakonec vše ještě jednou zasypeme, tentokrát pískem a proces opakujeme. Takto postupujeme, dokud není celá plocha hotová.

Důležité je, vybírat kameny s co nejmenšími nerovnostmi, aby vám nevznikaly malé stupínky, které pak mohou být kamenem nejednoho úrazu.

Kamenné schody

Aby bylo schodiště pohodlné, je třeba zvolit vhodnou výšku stupňů, která se musí pohybovat v rozmezí 160-200 mm. Do svahu je tak důležité dělat stupně po jednom, tím se budete mít od čeho odpíchnout. Schody samy by měly být tak hluboké, aby i lidé s velkými chodidly mohli pohodlně vyjít a sejít. Přesah schodu by měl být 2 cm.

Stupeň vykopeme do země, ideálně s mírným spádem dolů. Díky toho, že se zařezáváme do půdy, máme přirozenou ohrádku a můžeme štěrk rozsypat po celém stupni. Následuje položení kamenů, vyrovnání a ustálení. K tomu vám poslouží drny dříve vyryté. Postačí je otočit trávou vzhůru a co nejvíce natlačit ke kamenům tak, aby je uzemnily.

Tam, kde by stupně nebyly dostatečně pevné, můžete je podhodit trochou suchého betonu. Naopak v místech odpočívadel, kde je větší plocha a možnost položit dlažbu, je nutné udělat patník. Dostatečný je výkop 20-30 cm hluboký, vyplníte jej betonem, na který už kladete předem připravené obrubníkové kameny.

Když používáte velké a těžké kusy není zapotřebí betonovat, kámen časem sesedne, obroste trávou a bude na svém místě držet. K tomuto se také váže jistá tradovaná moudrost, kdy naši předkové žili a pracovali v souladu s Lunou. Pokud i vy zkusíte navázat na tyto tradice a vyberete si za čas pro pokládku ať schodiště, nebo dlažby kterýkoliv den při ubývajícím Měsíci, odmění vás kameny pevností a nebudou se viklat. Naopak dorůstající Měsíc je znamením, že se kameny časem uvolní a budete muset používat betonu více, než je zdrávo.

Přeji mnoho pevných stupňů.