Dřevomorka domácí: Jak si poradit s obávaným škůdcem?

Nález hříbku nebo lišky potěší houbaře i příležitostné návštěvníky lesa. Zato objev nevzhledných plodnic dřevomorky domácí (Serpula lacrymans) uvnitř domu vyvolá paniku bez ohledu na majitelův vztah k přírodě. V ohrožení se ocitají střešní konstrukce, dřevěné podlahy a nábytek. Obávaného škůdce si dlouho nevšimnete, jeho destruktivní činnost je ze začátku nenápadná. Hlavním pravidlem pro úspěšný boj s dřevomorkou je vytvořit v domě takové podmínky, které zabrání houbě se vůbec usadit.

Když se váš domov stane i domovem dřevomorky

Dřevokazné houby mají v přírodě nezastupitelné místo: Rozkládají mrtvou dřevní hmotu, a do půdy tak vrací živiny. Dřevomorka však před volnou přírodou preferuje lidské příbytky. Původní divoké druhy byly nalezeny v Asii nebo ve Spojených státech amerických. Do Evropy, kde volně rostou jen její domestikované formy, se dostala pravděpodobně během průmyslové revoluce na lodích přivážejících stavební dřevo.

Dřevomorka koncentruje na svém povrchu vlhkost z prostředí. Odtud získala své vědecké příjmení „lacrymans“-slzící. A spolu s dřevomorkou pláče také majitel nemovitosti, ve které se zabydlela. Ne nadarmo je přítomnost dřevomorky v domě přirovnávaná ke katastrofě biblických rozměrů a samotná houba nazývaná rakovinou dřeva.

Mycelium dřevomorky (může být dlouhé i několik metrů) je výkonnou továrnou na enzymy, které rozkládají dřevní hmotu. Dlouhými provazci dokáže dřevomorka proniknout i mimo dřevní materiál: do rozpraskaných omítek a mezi spáry porušeného zdiva. Právě z omítky a malty získává vápník, prvek potřebný pro svůj metabolismus. Za vhodných podmínek se dřevomorka protáhne až o několik centimetrů za den!

Škodí domu i zdraví

Nebezpečí dřevomorky nespočívá jen v narušení konstrukčních prvků, a tím pádem statiky celého domu. Přítomnost rezavých výtrusů a rozpadajících se částí houby negativně ovlivní i kvalitu vnitřního prostředí. Spory dřevomorky často způsobují alergie lidí i domácích zvířat a byla prokázaná souvislost mezi astmatem a toxiny, které houba uvolňuje.

Prevence je základ

Základem prevence je kvalitní hydroizolace celého objektu a důkladné větrání. Konstrukční prvky z dokonale vyschlého dřeva (vlhkost by měla být nižší než 20 %), ideálně předem ošetřené fungicidem, by neměly být v přímém kontaktu se zdivem. Podlaha musí být vyřešená tak, aby z pod ní mohla odcházet přebytečná vlhkost. Pokud objekt na zimu opouštíte a zakrýváte okna a vstupní dveře, doporučuje se přistoupit na určitý kompromis a zabezpečení provést tak, aby dům mohl dýchat.

Hubení dřevomorky: běh na dlouhou trať

Dřevomorka svým myceliem proniká hluboko do dřeva, takže odstranit pouze rozlité rezavé plodnice na povrchu nestačí. Zpravidla se neobejdete bez většího zásahu, napadené dřevěné části včetně omítek je nutné odstranit (u dřeva do hloubky minimálně půl metru). Je-li vám vaše nemovitost drahá, svépomoc není na místě. Časově a finančně náročným, avšak stále amatérským zásahem, můžete domu uškodit víc než samotné dřevomorce, která bude vesele vegetovat dál. Laik těžko rozpozná rozsah ohrožení objektu. Pokud chcete, aby si pohodlí chaty jednou užívaly i vaše děti s vnoučaty, doporučuje se povolat odborníka, který posoudí stav konstrukce, na základě mykologického rozboru určí stupeň napadení a navrhne optimální řešení.

Největší nepřátelé: sucho a teplo

Vědecké týmy studují biologii dřevomorky již po několik desetiletí a hledají slabá místa v jejím metabolismu. Při nedostatku vlhkosti se růst dřevomorky zastavuje a nadšená není ani z teplot nad 25 °C. Mycelium dřevomorky zahubí relativně nízké (do 40 °C), několik hodin působící teploty. Zato spory jsou již odolnější, je nutné zvýšit teplotu i čas expozice. Ošetření horkem je však finančně nákladné a v mnoha objektech jen těžko proveditelné.

K dalším metodám, které nabízejí specializované firmy, patří:

• Ošetření mikrovlnnými zářiči: Využívá se skutečnosti, že vlhká houba absorbuje více mikrovlnného záření než suché dřevo. Tak se přehřeje a uhyne.
• Chemické ošetření: Ošetřit pouze povrch napadeného dřeva, například Savem, nestačí. Je nezbytné provést hloubkovou injektáž přípravku s fungicidem. Účinné a zároveň nepříliš toxické pro okolí jsou například sloučeniny boru.

Boj s dřevomorkou se nedá vyhrát do rána. Pokud se rozhodnete přivolat na pomoc profesionály, ptejte se hlavně na záruční dobu provedených prací. Dřevomorka se totiž tak lehce nevzdává, dokáže vegetovat i několik let a vyčkávat na vhodnou příležitost. V případě nedbale provedeného zásahu si celé martyrium můžete za čas zopakovat.