Přestavba kuchyně ve starém domě I.

V roce 2004 jsem koupil v jednom malebném koutu naší vlasti starý dům k rekreačním účelům. Jedná se o kamenné nepodsklepené stavení stojící jen na navážce. Tloušťka stěn se pohybuje kolem jednoho metru. Okna byla klasická špaletová.

Později jsem se rozhodl se do něj přestěhovat natrvalo a to znamenalo provést řadu zásadních úprav, oprav a modernizací. První investice tedy byla do výměny všech oken. Práce provedla specializovaná firma a není předmětem tohoto článku.

Důležitou otázkou, na kterou bylo nutné nalézt odpověď, bylo zateplení objektu, aby bylo možné jej užívat celoročně a vytápět bez zbytečných tepelných úniků. Na druhou stranu v parných letních měsících je typický chlad v místnostech starých domů příjemný. Celkovou izolaci domu, například podřezáním diamantovým lanem a následnou úpravu jsem vzhledem k velikosti obvodových zdí a finanční náročnosti zamítl.

Nezanedbatelnou pro mne byla zkušenost starých praktiků a to, že kamenný dům musí takzvaně dýchat. Proto jsem se rozhodl izolovat dům zevnitř a to oddělením původních zdí od nově postavených vnitřních.

Bourání stávající a betonování nové podlahy

Tou první a zásadní úpravou byla celková rekonstrukce kuchyně.

Na podlaze bylo linoleum, pod ním asi pět centimetrů betonové vrstvy a udusaná škvárová vrstva. Za použití bouracího kladiva jsem se v celé místnosti dostal vcelku snadno až na původní podklad. V tuto chvíli bylo nutné rozmyslet další postup.

Pro izolaci podlahy jsem se rozhodl použít klasickou betonovou vrstvu potaženou lepenkou IPA, jako izolační vrstvu vyrovnávací podsyp Fermacell, sádrovláknité desky a jako horní vrstvu OSB desky chráněné akrylátovým lakem nejvyšší tvrdosti.

Většinu materiálu jsem pohodlně nakoupil ve firmě DSK stavebniny v Opatovicích nad Labem.

Výpočet tloušťky jednotlivých vrstev podlahy

Nejdříve bylo nutné spočítat tloušťku jednotlivých vrstev.

Z kuchyně vedou dvoje dveře, jedny v levém zadním rohu do komory a druhé do předsíně vpravo vepředu. Za použití hadicové vodováhy jsem zjistil, že podlahy obou sousedních místností jsou naštěstí ve stejné úrovni a že tedy podlaha v kuchyni musí být ve stejné rovině.

Doporučená tloušťka betonu byla 20 centimetrů, tloušťka lepenky, sádrovláknitých a OSB desek je daná. Variabilní možností pro úpravu celkové výšky podlahy tedy byla tloušťka vrstvy vyrovnávacího podsypu a úprava hloubky podkladu.

Nyní bylo nutné změřit a naznačit horní rovinu betonu. Od značky povrchu podlahy v levém zadním rohu (je dobré si tuto míru pořádně vyznačit, opět pomocí hadicové vodováhy na více místech místnosti a vhodným, nesmazatelným způsobem), jak jsem uvedl výše je ve stejné úrovni jako podlaha sousedních místností, jsem naměřil součet tlouštěk všech vrstev mimo beton (podsypový materiál jsem počítal 5 centimetrů a IPU 1 centimetr).

Naměřený údaj jsem opět vyznačil v levém zadním rohu místnosti na zeď a na dalších kontrolních místech na obvodových zdech místnosti.

Poté jsem pohledem a namátkovým měřením zjistil reliéf podkladu a krumpáčem jej srovnal přibližně do roviny tak, aby betonová vrstva byla přibližně požadovaných 20 centimetrů.

Betonování podlahy

Venku v míchačce jsem namíchal klasický beton (bez přílišné alchymie na tři lopaty písku jedna cementu) a přes položená prkna beton vozil kolečkem do kuchyně.

Betonovat jsem začal v levém zadním rohu u komory tak, že jsem zednickou lžící, vhodná je i zednická naběračka neboli fanka, udělal hromádku (asi jako od krtka) a její vrchol začistil do plochy cca 10 x 10 cm lžící do roviny ve výši značky pro horní rovinu betonu.

Vzhledem k tomu, že mám 1 metr dlouhou vodováhu jsem další kontrolní hromádku udělal ve vzdálenosti cca 90 cm po obvodu (v rozích a u zdí samozřejmě jsem začistil ke stěně) a kontroloval výšku pomocí vodováhy.

Pomocí značek po obvodu zdi jsem se ubezpečil, že měřím správně a hromádky jsou skutečně v rovině.

Stejně jsem postupoval směrem doprostřed místnosti a vznikla mi vlastně jakási síť kontrolních bodů ve stejné rovině. Po zkušenosti doporučuji použít delší vodováhu (nebo delší rovné a čisté prkno a na něj vodováhu pokládat). Síť bodů nemusí být příliš hustá, lépe se pak po místnosti pohybuje při další betonáži.

Druhý den jsem namíchal trochu řidší beton než ten předešlý, ale skutečně jen o málo a od zadního rohu jsem betonoval prostor mezi značkami, přebytečný materiál jsem stahoval prknem současným pohybem zprava doleva a k sobě do roviny podle značek a postupoval od zadní části dopředu tak, abych končil u předních dveří do předsíně.

Takto vybetonovanou místnost jsem nechal tvrdnout tři dny při celodenně otevřených oknech a místnost byla bez dveří, aby se neustále odvětrávala.

Po této době se již dalo po betonovém základu chodit a mohl jsem přistoupit k dalším pracím. Betonový povrch jsem zametl od nečistot a na několika místech znovu zkontroloval, zda je v rovině.

Hydroizolace podlahy asfaltovým pásem

Pro vytvoření první izolační vrstvy jsem použil asfaltový pás IPA V 60 S35 šíře jednoho metru, kterou jsem našel ve stodole po původním majiteli. Odlamovacím nožem jsem nařezal pruhy dlouhé přes šířku místnosti plus přesah na každé straně cca 10 centimetrů na zahnutí na každou stěnu. Pásy lepenky se musí při položení překrývat asi deset centimetrů.

Tuto práci je vhodné provádět ve dvou lidech a já svařování lepenkové vany nechal na odborníkovi. Tato práce vyžaduje jistou zkušenost a v místnosti je i nebezpečná kvůli vzniku zdraví škodlivých výparů. Doporučuji postupovat nanejvýš opatrně, po částech a místnost důkladně odvětrávat. Výsledným dílem je tedy vana z izolačního materiálu, souvisle pokrývající podlahu a všechny stěny do výšky přibližně deset centimetrů.

Před zděním jsem připravil rozvody vody a odpadní potrubí

V tomto stadiu přestavby bylo opět nutné se zamyslet nad dalším postupem prací.

Bude následovat vyzdívání za použití tvárnic z autoklávového pórobetonu Ytong, tloušťku jsem zvolil 5 cm a na stěnu, na které budou zavěšeny skříňky kuchyňské linky 7,5 cm.

S tímto materiálem jsem měl již zkušenosti z přestavby bytového jádra ve svém bývalém panelovém bytě.

Při dodržení pravidel a odborných doporučení vyzdívání vnitřních příček zvládne i manuálně šikovný laik. Zdůraznil bych dodržet tloušťku Ytong – tenkovrstvé zdicí malty 1 – 3 mm.

Než jsem začal zdít, připravil jsem si rozvody teplé a studené vody, které jsem vedl podél zadní zdi s tím, že v pravém zadním rohu je třeba udělat napojení vody a odpadu pro kuchyňskou linku.

Pro vodu jsem zvolil plastové PPR trubky PN 20, zakoupil potřebné množství spojek, kolen a T – kusů. Vlastním svářečku plastových trubek, dnes ji lze bez potíží zakoupit v mnoha typových i cenových variantách. Odpady mám z HT trubek.

Ve vzdálenosti 15 cm od původní zdi jsem nakreslil čáru (je nutné, aby byla skutečně rovná), podle které jsem založil první řadu na vápenocementovou maltu minimální tloušťky 2 cm nanesenou pod celou plochou příčkové tvárnice.

Zdůrazňuji, že rovinnost a svislost první řady je důležitá! Měřil jsem vodováhou a doklepával gumovou paličkou. Tím mi vznikla řada vzdálená od původní zdi 10, resp. 7,5 cm.

Tímto způsobem jsem založil tři vrstvy.

Na příčkovky jsem nanášel celoplošně doporučenou vrstvu Ytong zdící tenkovrstvé malty (na vodorovnou i svislou část tvárnice) zubatou lopatkou. Při vyzdívání jsem používal klasickou vazbu o půl tvárnice.

Ytong jsem řezal obyčejnou pilou na dřevo – tzv. ocaskou, existují ale i kvalitní pilky na pórobeton jak ruční, tak elektrické. Tady bych snad dodal, že Ytong se velmi snadno opracovává, vyvrtat otvor nebo drážku jde snadno.

Horní třetí vrstvu jsem kotvil do původní zdi pomocí spojek z nerezové oceli (kotvící prvek z nerezové oceli o rozměrech 30 × 3 cm opatřený otvory pro kotvy), ohnutých do písmena L a natloukacích hmoždinek.

Ostatně, abych nezapomněl, takto jsem kotvil každou třetí řadu, u stopu jsem použil montážní pěnu.

Do druhé řady jsem pomocí elektrické vrtačky Narex a pilkového výkružáku udělal otvory 63 mm pro platové krabičky zásuvek 220 V.

V dalším pokračování článku o přestavbě kuchyně se dočtěte o rozvodech elektroinstalací, úpravě ostění okna, stěrkování a štukování stěn, výmalbě, montáži podlahy z desek Fermacell a finální nášlapné vrstvy z OSB desek.

---