Přečtěte si návod od našeho čtenáře na vnitřní zateplení obvodové stěny poslystyrenovými deskami. I když se doporučuje zateplovat stěny zvenku, jsou případy, kdy se stavebník rozhodne pro vnitřní zateplení.
Proč jsme zateplovali zevnitř?
Pokud bojujete s vysokou ztrátou tepla skrz staré nezateplené zdi či s vlhkostí a plísněmi, mohl by Vám tento můj návod pomoci tento boj jednou pro vždy ukončit.
Pro zateplení zdí jsem se rozhodl z obou těchto důvodů. Staré půlmetrové zdi byly i při vytápění místnosti ledové a na židli v blízkosti obvodových zdí se v zimním období nedalo moc příjemně vysedávat.
Zateploval jsem polystyrénovými deskami o tloušťce 5 cm, což je dle mého názoru dostačující a tato tloušťka se při zateplování zdí zevnitř využívá nejčastěji.
Touto metodou, se kterou Vás níže seznámím, mám dlouholeté pozitivní zkušenosti, i když jsem se párkrát setkal s případy, že se i přes zateplení jisté problémy objevily. Bylo to zejména u místností, které nebyli dostatečně vytápěné (např. jen příležitostně) či nedošlo kvůli štítu domu k plnému zateplení obvodových zdí. V těchto případech se skutečně plíseň znovu objevila a bylo třeba tento proces opakovat s větší důsledností, či se u odborníků informovat podrobněji o daném problému.
Zateplování stěn dle mého názoru patří mezi ty jednodušší stavební práce a měl by to pomocí návodu zvládnout i kdejaký šikovný kutil. Tato činnost je však více časově náročná kvůli schnutí jednotlivých vrstev materiálu, proto je nutné počítat s tím, že nám to zabere několik dní.
Jaké nářadí a materiál budeme potřebovat?
Nářadí a pomůcky
- štafle nebo schůdky
- natahovací hřebenová stěrka
- vodováha
- kovový brus na polystyren
- nerezový hladký natahovák
- molitanové hladítko
- lámací nůž, kýbl,
- zednická lžíce – na míchání materiálu
- pomůcky na vymalování
Materiál
- polystyrenové desky
- lepidlo na zateplovací systémy (na lepení a stěrkování)
- nízkoexpanzní pěna v tubě
- armovací tkanina – perlinka
- štuk
- penetrace
- malířská barva
Všechny výše uvedené věci by neměl být problém sehnat v jakýchkoli stavebninách a nářadí dle mého není tolik nákladné, a pokud jste aktivní a rádi renovujete, jistě jej využijete i v budoucnu. Mnou popsaným způsobem Vás zateplování zdí vyjde cca na 200 – 300 Kč/m2. Vzhledem k tomu, že od odborníka by nás to mohlo vyjít až 700 Kč/m2, naše samostatnost nám při zateplování např. celého bytu ušetří až desítky tisíc.
Kde všude budeme zateplovat?
Prvním krokem je zjištění, které zdi zateplované místnosti jsou obvodové. Buďte přitom obzvláště obezřetní, pokud je pokoj např. ve štítu domu. Mohlo by se totiž stát, že i část bočních zdí (pokoje uprostřed domu) je též „obvodová“ a vznikala by nám tím nechtěná změna teplot. V takovém případě je nutné zateplit i tyto zdi celé nebo alespoň jejich obvodovou část.
1. KROK: Nalepení polystyrenových desek
Další fází je penetrace zdiva, na které budeme polystyrenové desky lepit. Penetrace slouží k odmaštění a lepší přilnavosti lepidla na stěnu.
Necháme cca 4 hodiny schnout a poté rozmícháme lepidlo ze zakoupené směsi a vody – dle návodu na pytli se směsí.
Jednotlivé desky lepíme na zeď odspodu, lepidlo nanášíme natahovací hřebenovou stěrkou. Desky připevňujeme tzv. na vazbu, aby nevznikaly spoje desek v jedné úrovni. Místa, kde netěsní spáry mezi deskami, vyplňujeme nízkoexpanzní pěnou z tuby či pistole, aby nedocházelo k pronikání vlhkosti.
Vodováhou nesmíme zapomenout hlídat rovnou plochu desek, abychom zabránili velkým nerovnostem na zdi. Pokud máme však starý dům s hodně křivým zdivem, je logické že kopírováním polystyrenovými deskami se toho příliš nezbavíme, ale díky větším vrstvám lepidla na potřebných místech se nám může podařit tento problém eliminovat.
V místech, kde jsou umístěny krabičky s elektřinou na zásuvky a vypínače, vyřežeme do polystyrenových desek díry a zkontrolujeme délku kabeláže, aby dosáhla skrz celou tloušťku nově vytvořené izolace a my nemuseli řešit následné problémy s nesmyslným napojováním skrz malý otvor v polystyrenu.
Deskami pokryjeme všechny výše zmíněné zdi s co největší přesností v rozích, u podlahy a u stropu.
Do tří metrů výšky se nalepené polystyrenové desky nemusí kotvit pomocí talířových hmoždinek (oranžové kolečko se šroubem uprostřed), jak si můžete povšimnout například na venkovních zatepleních domů. U nižších ploch lepidlo desky bez problému udrží a nějakého odlupování či odpadání se vůbec nemusíte obávat.
Nyní necháme celou plochu pořádně proschnout, nejlépe celý den. Poté povrch jemně zbrousíme kovovým brusem na polystyren, přičemž musíte počítat s drobným nepořádkem, který se rozlétá nejen po celé místnosti. Pokud máte v okolí nějaký nábytek, vše pečlivě zakryjte igelitem či nějakými látkami.
2. KROK: Stěrkování a vložení perlinky
Dalším krokem je natažení klasické stěrkové omítky metodou perlinka-lepidlo-štuk.
Hřebenovou stěrkou naneseme lepidlo na připevněné desky přibližně na šířku a délku ustřiženého dílu perlinky, kterou na zeď lepíme svisle v pruzích. Do naneseného lepidla perlinku přilepíme tak, aby lícovala rohy a kraje zdi a tím zakrývala celou polystyrenovou část.
Dále přes perlinku nanášíme hladkým natahovákem tenkou vrstvu lepidla a stíráme tak, aby vznikal rovný povrch a perlinka lepidlem nevykukovala. Takto pokračujeme dalšími pruhy perlinky a lepidla, dokud nám nevznikne rovný povrch celé zdi.
Necháme nejméně přes noc schnout s přístupem čerstvého vzduchu, aby mohla z místnosti odcházet vlhkost z lepidla. Další vrstvou bude též lepidlo, nyní však bez perlinky. Jen nanášíme tenkou vrstvu kvůli zesílení a necháme opět několik hodin schnout.
3. KROK: Finální omítka
Před finální omítkou penetrujeme podklad pro lepší přiléhavost materiálu.
Jako finální omítku můžeme zvolit štuk, fasádu, marmolit, obklady nebo jiné různé způsoby vrchní úpravy zdí. Za situace, že zvolíte klasický štuk, jako to bylo v mém případě, vybíráme mezi dvěma druhy štuku – již namíchaný v kyblíku nebo pytlový.
Já zvolil štuk pytlový a namíchal s vodou dle návodu na obalu.
Pomocí nerezového hladkého natahováku nanášíme vrstvu na zeď a dále uhladíme krouživými pohyby („stočíme“) molitanovým hladítkem aby vznikl rovný a hladký povrch. Opět necháme proschnout, a pokud chceme zdi vymalovat, nezapomeneme penetrovat dle vybrané malířské barvy.
- Zateplení chytrou pěnou - stříkaná PUR pěna - Stoprocentně a bez netěsností - taková je chytrá pěna.
Tomu říkám řemeslo. Hlavně jeden z mála co logicky uvažuje , že zateplovat se má z vnitřní strany .
Popis je dostatečný a běžný.
Samotné zateplování zevnitř ale neřeší ochranu železobetonové konstrukce panel.domu či zhlaví dřevěných stropů v případě ,že jsou trámy osazeny do nosné zdi.Také zvažují tuto možnost,ale jen v nezbytném případě.
Tento způsob zatepleni je nejméně vhodný. Obvodova zeď slouží jako akumulátor pro teplo. Venkovním zateplenim zajistíme to, ze akumulovane teplo zůstane ve zdi a teď ho posílá zpět do interiéru. Tímto zateplenim zevnitř je venkovní zeď stale studená a spara ps/ lepidlo/stará zeď je vhodna pro množení plísní.
Pokud nekdo zatepluje, tak jedine zevnitr. Zatepleni ma setrit naklady a ohrivat tuny zdiva nic neprinasi. Perfektne nalepene desky nepusti vlhko na zed a nic nekondenzuje. Staci vyvetrat. Slunce ma moznost vysusit zed, coz vnejsi izolace vylucuje!!!! Me tento zpusob usetril 18000 za snizene naklady za plyn predminuly rok.
Zdravím, tuhle metodu jsem zvolil také, ale z obou stran, zdivo je porfix 25cm, sem tam dutá cihle 25cm, prostě co dům dal. Z vnitřní strany mám polystyren 3cm a z venku 10cm. Nyní se mi z venkovní strany objevuje v místech, kde jsou hmoždinky a spoje vlhké fleky. Mám obavy, že jak jsem zeď uzavřel z obou stran, tak nemá kudy odcházet vlhkost.
Samozřejmě že jedna strana musí být volná.
Počítal někdo rosný bod? Podle mého názoru bude přesně na rozhraní stěny a zateplení. Za pár let bude pod deskami celkem slušná houbová plantáž … zvláště pokud budou zimy tuhé a zdi hodně prochladnou. Co se z té plísně uvolní do vzduchu uvnitř za spóry a toxiny raději ani nemyslet … ale tak .. proč teď řešit něco co nastane až za pár let … 😉
Nebude. Kdo zateploval zevnitř, nesetkal se s plísní na stěnách. Pouze tam, kde je vlhká zeď se nedá zateplovat zevnitř. Tj. přízemní obvodová stěna. Polystyren nepustí vlhkost na zeď a tím pádem se namá na chladném místě co vysrážet. Vnitř vydýchaná vlhkost nemůže absorbovat do zdi a jednoduše se vyvětrá. U venkovního zateplení zůstane ve zdi veškerá vnitří vlhkost. Jak z vaření, tak z dýchání atd. A nemůže nikdo tvrdit, že to tak není.
Na stěnách ne, ale bál bych se co bude pod tím polystyrenem. S tím, že polystyren bez parozábrany nepustí vlhkost na zeď, bych příliš nepočítal.
Při venkovním zateplení se případná vlhkost ze zdi zase normálně odpaří do místnosti (přepokládá to větřání, ale to v obou případech). Zdivo je v tomto případě teplejší, takže vlhkost navíc nemůže nepáchat velké škody.
Zkuste si predstavit, jak to funguje. Vnitrni vlhko se zarazi o vnitrni desky. Dal nejde, protoze polystyren nepousti vhlko. Jako dobry izolant nevede chlad a vnitrni vlhkost se nemuze vysrazet. Zed se samovolne vysusuje mrazem, sluncem. A co se deje u vnejsiho zatepleni? Zed nasaje vlhkost a musite nesmyslne ohrivat vnejsi zdi protoze vyzaruje chlad. Vnitrni zdivo se nezatepluje, siri teplo z vedlejsich vytapenych mistnosti.
Mohu potvrdit, že vnitřní zateplení má své nezvratné ýhody.Chtěl bych přispět do diskuze informací o realizaci vnitřního zateplení v našem bytě. Máme nezateplený panelový dům postavený v roce 1965. Část okolních panelových domů byla zateplena a dodávka tepla z centrální výtopny je regulována přes výměníkovou stanici. V bytě jsou osazeny termostatické hlavice na radiátorech. V ložnici, která má jednu stěnu s oknem obklopenou vnějším okolím směrem na západ a jednu stěnu ochlazovanou z vnější strany teplotou chodby, jsme museli termostatickou hlavici nastavit při mrazivém počasí skoro na max, aby pociťová teplota byla uspokojivá.
Rozhodl jsem se problém řešit pomocí energeticky úsporných tepelně izolačních desek XPS typ CLIMAPOR 4692, rozměry 1m x 0,5m x 7mm. Před pokládkou jsem stěny opatřil protiplísňovým nátěrem, po zaschnutí následoval penetrační nátěr. Lepení jsem provedl jednoduše lepidlem Decosa. Pokryl jsem celou stěnu kolem okna od podlahy až do stropu a k tomu přidal pasy 100 mm široké na obě sousedící stěny.
Prováděl jsem několik měření teploty před a po zateplení vnitřních stěn na 5 bodech stěny za shodných srovnatelných podmínek (venkovni teplota, nastavení termostatického ventilu) a výsledek je velmi pozitívní. Teplota na měřených bodech je až o +3°C vyšší, radiátor při nastaveni na III je ve spodní části skoro studený, stěny jsou na omak příjemně teplé, po vyvětrání se opět rychle ohřejí, výrazně se zlepšila i pociťová teplota. Výrobce udává snížení tepelné ztráty zdiva až o 28% v poměru jako nezateplené zdivo o tloušťce 24cm. Výhodou je, že desky jsou z jedné strany již opatřené základním nátěrem, proto na desky lze po nalepení nanést jednoduše malířský nátěr.
Taky jsem měl z počátku obavy a nedůvěru, proto ta měření. Výrobek doporučuji.
Mohu potvrdit, že vnitřní zateplení má své nezvratné ýhody.Chtěl bych přispět do diskuze informací o realizaci vnitřního zateplení v našem bytě. Máme nezateplený panelový dům postavený v roce 1965. Část okolních panelových domů byla zateplena a dodávka tepla z centrální výtopny je regulována přes výměníkovou stanici. V bytě jsou osazeny termostatické hlavice na radiátorech. V ložnici, která má jednu stěnu s oknem obklopenou vnějším okolím směrem na západ a jednu stěnu ochlazovanou z vnější strany teplotou chodby, jsme museli termostatickou hlavici nastavit při mrazivém počasí skoro na max, aby pociťová teplota byla uspokojivá.
Rozhodl jsem se problém řešit pomocí energeticky úsporných tepelně izolačních desek XPS typ CLIMAPOR 4692, rozměry 1m x 0,5m x 7mm. Před pokládkou jsem stěny opatřil protiplísňovým nátěrem, po zaschnutí následoval penetrační nátěr. Lepení jsem provedl jednoduše lepidlem Decosa. Pokryl jsem celou stěnu kolem okna od podlahy až do stropu a k tomu přidal pasy 100 mm široké na obě sousedící stěny.
Prováděl jsem několik měření teploty před a po zateplení vnitřních stěn na 5 bodech stěny za shodných srovnatelných podmínek (venkovni teplota, nastavení termostatického ventilu) a výsledek je velmi pozitívní. Teplota na měřených bodech je až o +3°C vyšší, radiátor při nastaveni na III je ve spodní části skoro studený, stěny jsou na omak příjemně teplé, po vyvětrání se opět rychle ohřejí, výrazně se zlepšila i pociťová teplota. Výrobce udává snížení tepelné ztráty zdiva až o 28% v poměru jako nezateplené zdivo o tloušťce 24cm. Výhodou je, že desky jsou z jedné strany již opatřené základním nátěrem, proto na desky lze po nalepení nanést jednoduše malířský nátěr.
Taky jsem měl z počátku obavy a nedůvěru, proto ta měření. Výrobek doporučuji.
Resim podobny problem odvodova zed opuka ale jsem na hrane pozemku a z druhe strany ma soused garaz. Ve spod se mi objevuje plisen, pokud zateplym zevnitr mam strach z toho ze se pod tim polystyrenem obnevi zase plisen a bude to jeste horsi
Já to řešil nalepením „na buchtu“, po zaschnutí částečně ukotvil. Od podlahy a od stropu nechal 20 mm. Volný protor dole, diletace *buchty“ volný prostor nahoře vyvolá odvětrávání. Dále běžný postup.
Dobrý den, chci se zeptat. Stary barák jedna zeď obvodové zbylé sousedi s vnitrkem jde od ní chlad hrozně i když se tam topí neoteply se.
Dotaz 1- polystyren lze nalepit třeba pouze i na Mamuta nebo opravdu jen přes lepidlo ?
Dotaz 2 – pokud se budu snažit mít nalepeno co nejrovneji můžu naprimo nalepit rovnou tapetu bez lepidla a perlinky mezi polystyren počítám s ex. Pěnou, kterou zabrousim.
Díky za radu
Dobrý den,
já mám dobrou zkušenost s lepením tepelné izolace z polystyrenu pomocí nízkoexpanzní poyluretanové pěny na lepení polystyrenu. Koupil jsem si k tomu ještě aplikační pistoli na PUR pěnu (po každém použití je potřeba ji vyčistit speciálním čističem, který se dá také zakoupit). Desky jsem lepil na stěnu sousedící s půdním prostorem, už je to několik let a drží perfektně. Práce je s pěnou velmi rychlá a pohodlná. Musí být pevný podklad, aby se třeba nalepená deska neodloupla i s malbou nebo omítkou.
S lepením tapety přímo na polystyren nemám zkušenosti. Určitě nepoužívat lepidla s rozpouštědly, která by mohla polystyren rozleptat nebo poškodit.
Dobrý den, děkuji za váš podrobný návod. Rekonstruuji podkroví kamenného RD, u kterého nechci zateplovat zvenku, kvůli vlhkosti. Proto jsem se rozhodl podkrovní obvodové zdi (šítové a boční (ty jsou do výšky 0,8-1,1m) zateplit zevnitř. Všechny stěny jsem z puvodních 15 cm dozdil do 30 cm – štíty ytongem a boční stěny starými plnými cihlami (15×30) z bouraček
Tedˇmuj dotaz:
1) Mohu 10 cm EPS lepit přímo na pálené cihly a případně jak nejlépe vyplnit nerovnosti či spáry zdiva? Více lepidla?
Pro plánované radiátory je vhodné si připravit úchyty ve zdivu? Nepředpokládám že by stačilo uchytiti je do EPS izolace.
Předem děkuji
JB
Dobrý den,
článek je návodem od jednoho ze čtenářů magazínu, proto jsem hned na úvod článku raději uvedl, že doporučené řešení je zateplovat stěny zvenku. Proto si určitě ještě promyslete, zda by nebylo možné provést zateplení z venkovní strany, existují i minerální izolace, které jsou prodyšné pro vodní páry.
Pokud jste už rozhodnut pro vnitřní zateplení, pokud jsou stěny dostatečně rovné a není třeba provádět omítky, je možné lepit zateplení přímo na zdivo. Doporučil bych ale zejména ze zdiva z plných cihel důkladně odstranit prach a zdivo (z plných cihel i Ytong) natřít penetračním nátěrem, jednak tím snížíte savost materiálu, zvýšíte přídržnost lepidla k podkladu a také odstraníte případný jemný prach.
Lepit můžete buď lepící maltou nebo nízkoexpanzní PUR pěnou na zateplování.
Ještě doplním variantní řešení: místo kontaktního zateplení zvolit sádrokartonovou předstěnu s vloženou izolací z minerální vlny. Výhodou je vyloučení mokrého procesu při rekonstrukci, ale záleží, co je pro vás výhodnější.
Konzole rozhodně kotvit do zdiva. Konzole pro radiátory by bylo určitě lepší umístit ještě před zateplením, ale dají se dosadit i po zateplení, jen pak budete muset znovu zapravovat prostupy izolací kolem konzol. Nevím ale, zda se takové prodloužené konzoly běžně vyrábí nebo byste musel nějak improvizovat. Možná by bylo výhodnější použít stojánkové konzole, které budou opřeny/kotveny k podlaze, takže prostupy přes zateplení nebudete muset řešit, ale to by chtělo ještě zkonzultovat s topenářem, který vám bude dělat topení, ten by vám poradil lépe.
Dobrý den,
děkuji za vyčerpávající odpověď… dovolím si doplňující dotaz k vašemu odstavci
Ještě doplním variantní řešení: místo kontaktního zateplení zvolit sádrokartonovou předstěnu s vloženou izolací z minerální vlny. Výhodou je vyloučení mokrého procesu při rekonstrukci, ale záleží, co je pro vás výhodnější.
O této variantě jsem také přemýšlel, ale není právě zde riziko,že minerální vlnou projde pára ze vzduchu a zkondenzuje na studené cihle?
Zateplení z venku bych v nějakém střednědobém horizontu řešil provětrávanou fasádou.
Každpopádně ještě jednou děkuji
V případě sádrokartonové předstěny bych přidal ještě parozábranu (podobně, jako když se dělá sádrokartonový podhled v podkroví), vlhkost z místnosti by tak do minerální vlny nešla.
Ale v nějaké míře ke kondenzaci docházet bude, tomu se nevyhnete.
Jediná možnost, jak předem prokázat, že kondenzace nebude problém, je pomocí tepelně-technického výpočtu (měl by dělat stavební projektant), kde se mimo jiné stanoví průběh teplot ve stěně, ze kterého přesně zjistíte, kde bude rosný bod, při kterém dochází ke kondenzaci, a také se spočte roční úhrn zkondenzovaných a odpařených vodních par, výsledná bilance by měla být ve prospěch odpařených par, tedy to, co v zimě v konstrukci zkondenzuje, by se mělo poté v průběhu roku odpařit.
U vnitřního zateplení dochází ke kondenzaci většinou v oblasti styku izolace se stěnou a z toho mohou plynout problémy: snižuje se životnost tepelné izolace, protože je vystavena vlhkosti, snižuje se přídržnost lepidla, časem mohou desky i odpadávat, protože vlivem vlhka degraduje samozřejmě i povrch cihel.
Vnější zateplení má tu výhodu, a proto je vhodnější, že ke kondenzaci dochází v tepelné izolaci, takže se tato vlhkost lépe odpaří do exteriéru než u vnitřního zateplení, kde se musí odpařit přes celou stěnu.
Naopak podle mého názoru nejhorší variantou je poddimenzovaná tloušťka vnějšího zateplení, např. dříve se zateplovalo 5-8 cm polystyrenu, a pak docházelo k tomu, že kondenzace neprobíhala v tepelné izolaci, ale až za ní ve zdivu nebo v oblasti zdiva a izolace, takže se nedokázala přes poměrně neprodyšnou vrstvu polystyrenu odpařit. Vnější zateplení musí být nadimenzováno tak, aby ke kondenzaci docházelo právě v tepelné izolaci.
U vnitřního zateplení si dávejte pozor, aby v oblasti kondenzace nebyly dřevěné prvky krovu nebo podlahy, které by mohly vlivem vlhkosti degradovat, co se bude dít za stěnou, se těžko zjišťuje, v případě SDK předstěny je možné udělat ve stěně nějaký malý kontrolní otvor, kterým se dá za předstěnu podívat.
Ze své zkušenosti vám mohu říci, že při rekonstrukci starého domu jsme dělali vnitřní SDK předstěnu s vloženou minerální vlnou před zdivo z plných cihel v koupelně a uplynulo už skoro 20 let a žádné problémy nepozoruji.
Ještě bych na závěr doporučil ke čtení velmi hezky zpracovaný článek https://stavba.tzb-info.cz/izolace-strechy-fasady/540-o-vnitrnim-zatepleni.
Dobrý den, děkuji za další odpověď. Ještě jsem to konzultoval s dalšími odborníky a zdá co člověk to názor. Nicméně z těch všech informací mi jako průsečík vychází toto řešení
i) na obvodové zdivo přilepit paropropustnou minerální vatou pomocí vysoce nasakavé lepící malty (teď cituji:“Dosáhneme tak nasákavé izolační skladby. Díky tomu se vlhkost bude roznášet až k vnitřnímu povrchu zateplení a na líci se pak v příhodném okamžiku odpaří. Na vnitřní straně nosné stěny tak bude docházet pod zateplovacím systémem jen k částečné kondenzaci vodních par a ty se rozloží do stávajícího zdiva, prodyšné lepící malty a zateplovacích desek. “ tento článek : https://www.ceskestavby.cz/opravte-si-sami/jak-zateplit-obvodove-steny-domu-z-interieru-21299.html
ii) na desky dám lepidlo perlinku a lepidlo (kvuli zpevnění) ale neštukuji
iii) vytvořím předstěnu ze SDK (nebo osb, ale spíš sdk) a nechám cca 3-5 cm průduch. V SDK vytvořím větrací mřížky, které budou sloužit k cirkulaci vzduchu i případné kontrole, co se za předstěnou tvoří.
Mohu vás poprosit to váš názor k tomuto řešení?
ještě jednou děkuji
Zkusím popsat, na jakém principu oba způsoby zateplení fungují, tedy první způsob zateplení s parozábranou a druhý způsob bez parozábrany.
V zimě dochází k tomu, že je v místnosti vyšší parciální tlak vodních par než v exteriéru, tyto tlaky se snaží vyrovnat, takže dochází k difúzi vlhkého vzduchu z místnosti směrem ven. To si můžete ověřit v zimě třeba v koupelně, kdy po horké sprše otevřete okna a uvidíte, jak se vlhký vzduch doslova valí ven. Tenhle vzduch projde i přes izolaci na stěně a v místě rosného bodu začne vlhkost obsažená ve vzduchu kondenzovat. Pokud by byla umístěna parozábrana na vnitřním líci izolace, tenhle vlhký vzduch by izolací neprostupoval nebo jen v minimální míře netěsnosti.
V článku počítají s tím, že se naopak bude vlhký vzduch vypařovat směrem do místnosti, ale k tomu může docházet jen za teplého počasí, v zimě bych s tím nepočítal.
Když to zjednoduším, tak varianta s parozábranou počítá s tím, že do izolace nebudeme pouštět vlhkost z místnosti a počítáme s tím že co přes zimu v izolaci zkondenzuje, to se přes léto vypaří směrem ven. U varianty bez parozábrany se počítá s tím, že té zkondenzované vlhkosti bude sice více, ale díky tomu, že bude stěna prodyšná i směrem do interiéru, se potom toto vyšší množství vlhkosti odpaří v teplém obdobím jak do exteriéru tak i do interiéru. Takže díky absenci parozábrany v tomto případě bude moci vlhkost vysychat i do interiéru.
Je možné, že by fungovala obě řešení, ale takhle z hlavy vám neřeknu, které by bylo ve vašich podmínkách to nejvhodnější. Nejlepší by bylo obě tyto varianty ověřit výpočtem a zjistit, která by fungovala lépe.
ještě doplním desky by měly být 140mm tlusté
Perfektní článek.
Polistyren by se měl lepit rámeček a doprostřed buchyty …
Vnitřní zateplování polystyrenem je velmi problematická záležitost. Jak už někdo psal výše, je třeba zamezit difůzi vodních par dovnitř konstrukcí, a zároveň se vyvarovat tepelných mostů např. v napojení stěn s podlahami a stropy. Asi je možné použít z vnitřní strany parozábranu, ale opět je zde problematické provedení okolo všech detailů (ostění oken, dveří…) a neudělat si z této fólie cedník budoucím navrtáváním kdečeho na stěny. Prostě, za mě velmi nestandardní řešení. K vnitřnímu zateplování bych použil jedině k tomu určené, zcela paropropustné materiály (Multipor), které dovolují volný prostup par do konstrukce i zpátky, aby docházelo k jejich pravidelnému odvětrání…