V prvním díle seriálu o kontaktních zateplovacích systémech jste se mohli dočíst o materiálech a návrhu zateplovacích systémů, v druhém díle pak o jejich montáži.
V tomto článku se zmíním ještě o jednom problému, který se často probírá mezi zájemci o zateplení budovy.
Určitě jste se také setkali s tvrzením, že po zateplení domu či bytu má obyvatel problém se vznikem plísní, a často to přisuzuje právě zateplovacímu systému nejčastěji z polystyrenu.
Podle mého názoru tyto problémy v drtivé většině bytů a domů, které jsou suché, stěny a podlahy jsou oddizolované proti vodě a vlhkosti z podloží, nemají příčinu v dodatečném zateplení objektu, ale spíše v nesprávném užívání prostor a souvisejícím nedostatečném větrání, případně se jedná o problém stavebního rázu.
Se zateplením fasád totiž velmi často dochází i k výměně oken, která jsou oproti starým oknům těsnější, díky pryžovým těsněním mezi křídlem a rámem nemají tak vysokou spárovou průvzdušnost jako původní okna.
A proto pak spousta lidí dává vinu zateplovacím systém, i když hlavním prvkem, který zajišťuje větrání není obvodová stěna, ale právě okna.
Naopak, zateplením se posouvá oblast kondenzace vodní páry v zimním období směrem do exteriéru, dostává se ze stěny až do tepelné izolace (pokud je tedy navržena v dostatečné tloušťce).
Zateplením stoupá vnitřní povrchová teplota stěn a tím se snižuje riziko vzniku plísní.
Jaké jsou příčiny vzniku plísní v bytech a domech?
Příčinou zvýšené vlhkosti a růstu plísní pak může být:
- nadměrná vlhkost ze stavebních konstrukcí u novostaveb: u novostaveb je ve stavebních konstrukcích po skončení výstavby poměrně hodně vody a vlhkosti, která se postupně vypařuje z konstrukcí ven do exteriéru či interiéru
- nadměrná vlhkost stavebních konstrukcí u starých objektů: v důsledku chybějící izolace proti zemní vlhkosti může vlhkost vzlínat z podzákladí do podlah a stěn a zvyšuje se tím i vlhkost v interiéru
- poruchy budov: netěsnost v dešťovém svodu nebo jiném klempířském prvku může způsobit zatékání srážkové vody do obvodové stěny
- poddimenzovaná tepelná izolace: v důsledku toho může docházet v zimním období ke snížení povrchové teploty vnitřních stěn a k následnému růstu plísní
- nesprávně provedené detaily, mezery mezi tepelnou izolací a navazující konstrukcí apod.: z toho důvodu může dojít ke vzniku tzv. tepelných mostů a opět k lokálnímu ochlazování obvodové konstrukce a poklesu povrchové teploty vnitřních stěn s rizikem vzniku plísní
- nedostatečné větrání v prostorách s nadměrnou tvorbou vlhkosti (kuchyně, koupelny, prádelny): u těchto prostor je třeba při používání odvádět přebytečnou vlhkost ať už klimatizací, vzduchotechnikou, digestořemi nebo prostým otvíráním oken ven z objektu
Jak větrat?
Pokud tedy v objektu nemáme zajištěno nucené větrání pomocí vzduchotechniky, je důležité zejména v zimním období pravidelně několikrát za den nárazově větrat otevřením oken dokořán po dobu 5 až 10 minut, aby došlo k odvodu přebytečné vlhkosti do exteriéru, ale nedošlo k přílišnému ochlazení vzduchu v místnosti.
Dlouhodobé větrání ventilačkou není tak efektivní při odvodu vlhkosti z prostoru ven, a naopak dochází k ochlazování přiléhajících částí stěn, a k možnému vzniku plísní.
Ani u mikroventilace, kterou jsou vybavená moderní okna, nedochází k dostatečnému odvodu vlhkosti.
Jak můžeme vzniku plísní ještě zabránit?
Kromě důsledného větrání v zimní období je ještě několik věcí, které vzniku plísní mohou zabránit.
Někdy může být příčinou i nízká teplota ve vytápěném prostoru, proto můžeme zkusit teplotu o několik stupňů zvýšit.
Často se setkáváme s plísněmi na vnitřním ostění a nadpraží oken, příčinou může být i velký přesah vnitřního parapetu nebo zakryté otopné těleso, takže teplý vzduch nemá šanci proudit kolem okna směrem nahoru. Zabránit proudění vzduchu mohou i závěsy před oknem.
