Jak zateplit fasádu starého rodinného domu?

Zateplení vnějšího pláště obytného objektu se v dnešní době stalo neodmyslitelným završením stavebních prací jak u novostaveb tak u většiny objektů rekonstruovaných. Jak tedy zateplit starý dům?

Každý projektant nebo stavební technik vás snadno přesvědčí o evidentních finančních, ekologických i zdravotních benefitech provozování objektu s dokonale navrženou a provedenou termoizolací. Zahrne vás čísly o stávajících tepelných únicích, o nutnosti posunutí rosného bodu mimo stavební konstrukci, o tepelně izolačních vlastnostech jednotlivých zdících materiálů, o paropropustnosti a součiniteli tepelné vodivosti konkrétních izolačních systémů atd.

Potkalo to i náš sedmdesát let starý a takřka od základu rekonstruovaný dům. I když v tomto konkrétním případě se projekční kancelář při výpočtech trošku zapotila.

Původní stav – materiál zdiva obvodových stěn

Při stavbě tohoto domu totiž bylo použito minimálně pět nesourodých, libovolně vršených, vzájemně provázaných a prostřídaných zdících materiálů.

Zdali se tak stalo z důvodu poválečného nedostatku čehokoliv, nebo zásluhou kutilské a inovátorské povaze svépomocných stavitelů se už nedozvíme. Díky rekonstrukci jsme projektantům na několika místech umožnili udělat si řez vnějším zdivem. (Zvětšovaly se otvory pro okna, napojovaly nové příčky, měnily překlady.) Ale materiálovou analýzu složení některých vskutku zajímavých zdících materiálu už jsme odmítli.

Nicméně faktem zůstává, že jsme během vnitřních rekonstrukcí postupně identifikovali: zdivo z kamene, zdivo z klasické pálené cihly plné i dutinové, zdivo z cihly ostře pálené lícové, ze “škvárobetonových” (pravděpodobně) tvárnic a konečně i z jakýchsi oblých, snad cementových tvárnic vylehčených vlákny dřevité vlny s příměsí něčeho, co se ani nám, ani řemeslníkům nepodařilo identifikovat.

A vypočítejte pak termoizolační vlastnosti takového objektu.

Volba materiálu pro zateplení fasády

Při volbě materiálu jsme vycházeli z faktu, že se jedná o dům starší, navíc zatížený probíhající vnitřní rekonstrukcí, tudíž se zvýšenými požadavky na propustnost vodních par.

Tohle by vás mohlo zajímat:  Kontaktní zateplovací systém III: Po zateplení dochází ke vzniku plísní

Jednoznačně jsme proto zamítli zateplovací systémy na bázi neprodyšného polystyrenu a od začátku uvažovali o minerální vlně, konkrétně o izolačních deskách Rockwool Fasrock.

Ty totiž podobně jako např. dřevovláknité desky, nebo izolace z drcené celulózy či ekopanely z lisované slámy, vykazují velice nízký difúzní odpor, což znamená výbornou průchodnost pro vodní páry. Navíc jsou relativně ekologické, zcela nehořlavé, odolné vůči UV záření a kromě termoizolačních vlastností významně tlumí i zvuk.

Tabule minerální vlny jsme se nakonec rozhodli připevnit přímo na vnější stěny kontaktním způsobem – prostřednictvím lepící stěrky a talířových kotvících hmoždinek.

Byl to částečný ústupek našim finančním možnostem, protože pro starší objekty, kde se s vlhkostí nepodařilo tak úplně vypořádat, je výhodnější tzv. bezkontaktní zateplení. Při něm se tepelná izolace instaluje na konstrukci, která je od povrchu stavby oddělena malou vzduchovou mezerou a původní stěně je pouze ukotvena.

Jako závěrečnou fasádní úpravu jsme po dlouhém zvažování vybrali silikonovo – silikátový typ tenkovrstvé omítky KREISEL. Tento typ omítek vykazuje vynikající paropropustnost a díky zásadité reakci hlavního pojiva (křemičitanu draselného tzv. “vodního skla”) i výbornou přirozenou odolnost proti plísním a mechům (např. do akrylátových nebo čistě silikonových omítek se fungicidní prostředky musí dodávat uměle). Navíc přídavek silikonu ještě zvyšuje jejich pružnost i vodoodpudivost a také zmenšuje sklony k ulpívání nečistot.

Průběh zateplení starého domu kontaktním zateplovacím systémem z minerální vlny

Se zateplováním vnější fasády jsme vyčkávali do okamžiku, kdy budou ukončeny jak opravy zemní izolace tak i všechny mokré rekonstrukční procesy v interiéru (vyzdívání nových příček, nahazování omítek, pokládání dlažby atd.). Kontaktní zateplení se totiž může aplikovat pouze na dokonale vysušený a stabilizovaný objekt.

Příprava podkladu

Nejprve jsme důkladně připravili podklad. Odstranili nesoudržné vrstvy starých fasádních nátěrů, opravili místa s narušenou původní omítkou a celý povrch vnější fasády očistili tlakem vody od hrubých nečistot.

Tohle by vás mohlo zajímat:  Rekonstrukce dřevěné chaty

Dokonale vyschlý podklad jsme zcelili impregnačním nátěrem.

Kladení izolace z minerální vlny

Při přikládání izolace k fasádě jsme postupovali ve směru zdola nahoru a desky kladli takzvaně na vazbu. To znamená tak, aby nikde, především pak na nárožích, nevznikla dlouhá svislá spára. Nejspodnější vrstvu izolace jsem založili na provizorním dřevěném hranolu podepřeném ocelovou kulatinou navrtanou přímo do zdi. Dnes se k tomuto účelu přímo vyrábějí hliníkové zakládací profily.

Při nanesení lepidla, ještě před přiložením první desky, jsme v nejspodnější části do lepidla vtlačili pás sklotextilní mřížky (perlinky) s větším spodním přesahem. Ta nám později posloužila pro navázání se zbytkem armovací stěrky, kterou jsme nanášeli na už položenou vrstvu izolace.

Pod nejspodnější okraj jsme zapravili sklotextilní mřížku už do lepící vrstvy stěrky.
Pod nejspodnější okraj jsme zapravili sklotextilní mřížku už do lepící vrstvy stěrky.

 

Zatímco první řadu desek jsme pokládali do souvislého lůžka z lepící stěrky Kreisel Lepstyr W – 230, u dalších řad jsme lepící tmel na rubovou stranu desek minerální vlny nanášeli jen v pásech. Vždy co nejblíže podél okraje a pak ve třech hromádkách uprostřed. Všeobecně platí, že stěrkou by mělo být pokryto minimálně 40% plochy izolační desky, přičemž hrany by měly zůstat čisté, aby k sobě vzájemně dokonale přiléhaly.

Vrstvy izolace jsme kladli odspodu nahoru na takzvanou vazbu.
Vrstvy izolace jsme kladli odspodu nahoru na takzvanou vazbu.

Po určitém zatuhnutí lepící stěrky (minimálně po 24 hodinách) jsme začali jednotlivé izolační desky kotvit ke zdivu talířovými hmoždinkami. Hmoždinky jsme zavrtávali do minerální vlny tak, aby s ní tvořili souvislou rovinu a každý zavrtaný disk ještě přestěrkovali. Desky jsme kotvili především podél okrajů a další pak navrtávali do středu desky. Snažili jsme se, aby 1 m2 izolační plochy byl ukotven minimálně 8 (v namáhaných místech i 12) disky.

Teprve ukotvené desky se mohly v nárožích a v okenních špaletách ořezat do konečného tvaru a definitivně začistit.

Především v nárožích nesměla vzniknout dlouhá souvislá spára.
Především v nárožích nesměla vzniknout dlouhá souvislá spára.

 

Celou práci lepení izolace nám trošku komplikovalo počasí. Minerální vlna je totiž dost nasákavá a protože voda je vynikající tepelný vodič a platí úměra, že mokrá izolace rovná se žádná izolace, museli jsme tento materiál velice pečlivě chránit před deštěm. A to i po nalepení na stěnyProto jsme měli po celou dobu ke střešních podhledům připevněné provizorní konstrukce, ze kterých jsme v případě potřeby spouštěli pásy krycí fólie.

Fixace armovací stěrkou

Po nalepení a ukotvení všech Rocwoolových desek jsme přistoupili k nanesení armovací vrstvy.

Tohle by vás mohlo zajímat:  Kontaktní zateplovací systém I: Materiály a návrh
Fixace armovací stěrky k podkladu z desek z minerální vlny.
Fixace armovací stěrky k podkladu z desek z minerální vlny.

 

Nejprve jsme po celé ploše izolace rozetřeli asi 2 mm tenkou vrstvu lepící stěrky Kreisel Styrlep W – 240. Stěrku jsme nanesli také na nejspodnější část nad základem nebo na střešní podhledy. Do stěrky jsme postupně, odshora dolů, vtlačili armovací sklotextilní síťku tak, aby se jednotlivé pásy minimálně o 10 cm překrývali. Dole pak celou armaturu navázali na pruh perlinky, který jsme si založili pod spodní vrstvou izolace.

Armovací stěrkou jsme celý povrch zahladili do jednolité plochy.
Armovací stěrkou jsme celý povrch zahladili do jednolité plochy.

Nakonec všechno zatřeli další vrstvou stěrky v celistvou vodorovnou plochu a vše nechali dokonale zatvrdnout.

Penetrace a nanesení závěrečné omítky

Nanesení finálních silikonovo-silikátových omítek.
Nanesení finálních silikonovo-silikátových omítek.

Před nanášením finální vrstvy silikonovo-silikátové omítky Kreisel jsme celý povrch znovu napustili podkladním penetračním nátěrem Tynkolit a teprve na něj natahovali asi 3 mm tenkou vrstvu finální, bíle probarvené, omítky. Ale tuhle závěrečnou fázi jsme už plně svěřili odborníkům.

Výsledný průřez jednotlivými vrstvami zateplení.
Výsledný průřez jednotlivými vrstvami zateplení.

 

Poznámka na závěr

Jakou pro nás tyto stavební úpravy znamenaly výslednou úsporu nedokážu posoudit, protože v objektu se radikálně měnil i systém způsobu vytápění.

Zvýšený komfort bydlení v zatepleném domě (oproti objektu bez termoizolace), jsme však zaznamenali především v létě. Bez jakékoliv dodatečné klimatizace jsme v domě i v největších letních vedrech udrželi teploty dlouhodobě pod hranicí 25 oCPříjemné, nemyslíte?

Jak zateplit fasádu starého rodinného domu?
Ohodnoťte článek!


Jak bude reklama vypadat?
-
Chcete zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *