Příklad sanace 70. let starého krovu

Do rekonstrukce starého domu se člověk zpravidla pouští s přesvědčením, že ví, do čeho jde. Neví! A je to tak dobře! Protože kdyby dokázal odhadnou třeba jen polovinu komplikací, které se v průběhu přestavby vyskytnou, patrně by všeho hned na začátku nechal.

Byli jsme na tom podobně. Když jsme si nechávali od architekta vypracovávat projekt na rekonstrukci dosud neobývaného podkroví čerstvě pořízeného domu z počátku 50. let, nevěnovali jsme příliš pozornost frázi „důkladná sanace krovu“. Myslím, že ani sám architekt neměl tenkrát tušení, jaké martyrium to pro nás bude v blízké budoucnosti znamenat.

Původní stav krovu

Jak už bylo zmíněno, dům byl postaven svépomocí někdy v první polovině 50. let. Na první pohled vypadal zachovale, bez vzlínající vlhkosti, s nedávno vyměněnou střešní krytinou, vcelku udržovaný.

Podkroví bylo řešeno jako klasický neobývaný a nezateplený prostor s odhalenými krovy, na kterých byla na plném podbití relativně nedávno namontována nová střešní krytina typu Satjam. Navíc bylo jak u krovu tak u podbití díky lehkému zazelenání možné předpokládat alespoň symbolické ošetření proti škůdcům. Optimisticky jsme předpokládali, že se tohoto ošetření dočkal krov celý. Marně!

Teprve po vyklizení a vyčištění prostoru a především po odstranění svrchních fošen podlahy jsme definitivně odhalili bezútěšný fyzický stav spodní části krovové konstrukce, především pak vazných trámů skrytých pod podlahou.

Pro stavbu byly totiž použity jen zběžně odkorněné kulatiny nestejné tloušťky a jak se ukázalo i z nestejných druhů dřevin. Prostory mezi trámy byly patrně kvůli tepelné izolaci vysypány nesourodou směsí obilných plev, kůry a pilin. Na různých místech v různě vysoké vrstvě. Někde jen náznakem, jinde do plné výšky vazného trámu.

A to všechno bylo pokryto téměř souvislou vrstvičkou hmyzích „požerků“, tedy směsi hmyzího trusu a natrávené dřevní hmoty, sypající se z neuvěřitelného množství výletových otvorů podél celé délky jednotlivých trámů.

Kdybychom se mohli rozhodovat zpětně, patrně bychom oželeli téměř novou krytinu a celé podkroví strhli. Na novém betonovém věnci by se krov vztyčil znovu z čistého zdravého dřeva. Tenkrát jsme ale doufali, že nebude tak zle.

Pracovní postup krok za krokem

Průzkum napadeného krovu

Stačilo několik málo sond do napadeného dřeva, abychom zjistili, že tuto spoušť mají na svědomí jedinci z čeledi tesaříkovitých. Napovídal tomu tvar i velikost chodeb a výletových otvorů a navíc jsme narazili i na několik ještě velice čiperných larvích jedinců.

Výběr sanačního prostředku

Bylo tedy zjevné, že musíme použít sanační prostředek s LIKVIDAČNÍM insekticidním účinkem (Ii), do chráněného interiéru (hodlali jsme podkroví zabydlet) – což znamenalo třídu ohrožení 1 maximálně 2, zdravotně relativně nezávadný, protože bude docházet k občasnému styku člověka s přípravkem.

Převedeno do symbolů podle platné legislativy jsme na trhu hledali prostředek s označením Ii, 2, III.

Nakonec jsme zvolili dva prostředky. Lignofix I – Profi s likvidačním účinkem proti hmyzu, kterým jsme hodlali ošetřit napadené části krovu; a Bochemit QB Profi s preventivním účinkem proti plísním houbám i dřevokaznému hmyzu, kterým jsme hodlali průběžně ošetřovat všechno nové řezivo využité k rekonstrukci prostoru.

Mechanické odstranění požerků

Aby však mohl být sanační prostředek aplikován, musela být nejprve co nejpečlivěji odstraněna napadená povrchová část dřevěných trámů. Mechanická opěrná funkce takto narušeného dřeva už byla stejně minimální a navíc by do sebe zbytečně nasákla sanační prostředek, který by se pak nedostal ke zdravému jádru. Právě zde se larvy hmyzu zdržují a právě zdravé dřevo požírají. Nastala tak velice zdlouhavá a namáhavá práce s odstraňovaní rozrušené vrstvy dřeva. Sekyrami, pořízy, pilkovými čepelemi. A především v hlubokém předklonu a ručně.

Teprve po té, co všechny napadené a nesourodé části byly od trámů odsekány, vyneseny mimo objekt a nekompromisně zlikvidovány (spáleny), po té, co trámy i jejich okolí byly průmyslovým vysavačem zbaveny i jemného dřevní prachu a zbytků požerků, jsme mohli přistoupili k vlastní sanaci.

Sanace dřevěné konstrukce krovu

Koncentrát prostředku Lignofix I – Profi jsme po rozředění vodou 1:4 nanášeli střídavě štětcem a mechanických postřikovačem, vydatným smáčením, ve dvou vrstvách až do předepsané vydatnosti 1 litru prostředku na plochu šesti metrů čtvereční.

U hůře dostupných míst jsme použili metody injektáže a „infuze“, kdy jsme nechali sanační prostředek tenkou hadičkou pomalu vkapávat do šikmě vyvrtaných otvorů.

Výsledkem několikatýdenní práce byly čisté a do budoucna proti biotickým škůdcům dostatečně zabezpečené trámy. V některých případech ale natolik ztenčené, že by nedokázaly zvládnout zatížení běžným provozem.

Rekonstrukce vazných trámů

Bylo nutné ty nejpoškozenější trámy zesílit a obnovit tak jejich původní nosnou funkci.

Pomohli jsme si novými smrkovými fošnami o rozměrech 60 x 200 mm. Poučení předchozí trpkou zkušeností jsme veškerý dřevěný materiál vnášený na půdu řezali na místní pile s dostatečným předstihem, aby dřevo stihlo dokonale vyschnou a vyzrát. Rovněž jsme jej preventivně ošetřovali sanačním prostředkem. Protože se jednalo o řezivo nové a zdravé, použili jsme pro tentokrát prostředek Bochemit QB Profi pouze s preventivním účinkem.

K vytipovaným, nebezpečně ztenčeným trámům jsme z obou stran přiložili nové hranoly, jejich vnější konce zabudovali do obvodových nosných zdí a vzájemně s vazným trámem sešroubovali závitovou kulatinou o průměru 12 mm. Případné rozdíly v tloušťce jednotlivých částí původních trámů jsme vyrovnávali dřevěnými hranolky.

Celou práci trošku komplikoval fakt, že vazné trámy nebyly z jednoho kusu. V několika případech se stalo, že jeden z trámů byl hmyzem poškozený výrazně víc a ke svému druhovi doléhal jako komicky ohlodané párátko. I tyto nerovnosti jsme vyrovnávali hranoly, které udržovaly mezi bočními fošnami pravidelný rozestup.

Po celou dobu práce jsme se snažili srovnávat horní hranu výztuh do jedné roviny. Pomocí vodováh i natažených lanek.

V podstatě jsme na velké části půdy vytvořili nový systém vazných trámů, který ten starý zničený spolehlivě podepřel.

Do čistých prostor mezi trámy jsme následně položili (více méně jen jako zvukovou izolaci) 100 mm vrstvu minerální vlny Rockwool a překryli novými, opět preventivně Bochemitem QB Profi ošetřenými fošnami tloušťky 30 mm, které se stanou podkladem pro novu masivní podlahu z borových spárovek.

---