Pokládka drenážní hadice | Rekonstrukce 150 let staré chalupy

Ohodnoťte článek!

Rekonstrukce starého domu, je to dřina?

Je. Dřina, která zabere opravdu hodně času, člověka stojí hodně potu, úsilí a občas i nějaké to zranění. O penězích nemluvě. Má to však obrovskou výhodu – je to neskutečná zábava, při které se navíc naučíte spoustu užitečných věcí.

Já jsem se pro koupi starého domu rozhodl z naprosto prozaického důvodu. Když mi přítelkyně oznámila, že čekáme dítě, bylo mi jasné, že to bude chtít větší bydlení, než náš malý jednopokojový byt ve městě. Shodou okolností v tu samou dobu prodával kolega starou chalupu po rodičích, která leží kousek od města, ve kterém teď bydlím a pracuji. Hned na první pohled jsme si dům zamilovali a to i přes jeho stav.

150 let stará chalupa, která postupně projde rekonstrukcí

150 let stará chalupa, která postupně projde rekonstrukcí

Jedná se o asi 150 let starou chalupu, o jeden z prvních domů ve vesnici, která sloužila původně jako škola.

Dům je spojený se stodolou a stojí na pěkném pozemku s ovocnými stromy.

Má čtyři obyvatelné místnosti, pátá místnost sloužila jako chlívek pro dobytek. Z této místnosti bude koupelna.

Dům disponuje velikou půdou, ve které se budou budovat podkrovní pokoje.

V domě byl rekonstruován strop a dělány dřevěné podlahy. Bohužel podlahy byly zbudovány tak nešikovně, bez jakékoliv izolace, že postupem času shnily.

Postup byl tedy jasný – nejprve bylo potřeba původní podlahu demontovat, vykopat, pořádně odizolovat a udělat novou.

Skladbu podlahy jsem se rozhodl udělat tímto způsobem:

  1. Drenážní hadice
  2. Štěrk
  3. Podkladový beton
  4. Hydroizolační fólie
  5. Polystyren
  6. Vrchní beton

V tomto článku se zaměříme na demontáž původní podlahy, výkop podkladu a pokládku drenážní hadice.

1. KROK: Demontáž původní podlahy

Ve většině místností byla dřevěná podlaha. Dlouhá prkna chycená do trámků pod nimi, které ležely přímo na štěrku. Pod štěrkem už byla hlína.

Protože dřevěné trámky pod podlahou nebyly nijak ošetřeny, postupem času shnily a prkna se začala prošlapovat.

Na demontáž prken nebylo potřeba ani žádné nářadí, prkna šla jednoduše vylamovat se shnilých trámků.

Stávající dřevěná prkenná podlaha, kterou bylo nutno odstranit

Stávající dřevěná prkenná podlaha, kterou bylo nutno odstranit

Trámy, ke kterým byla prkna uchycena a mezi nimi byl štěrkový zásyp

Trámy, ke kterým byla prkna uchycena a mezi nimi byl štěrkový zásyp

V místnosti, ve které bývala koupelna, byly položeny dlaždice. Pod dlaždicemi byly pálené cihly a pod nimi hlína.

Protože dlaždice ležely na cihlách, ukázalo se bourací kladivo jako ne příliš účinné. Daleko lepší metodou se ukázala být veliká palice, tou ranami dlaždice narušit a poté je vybrat i s cihlami do kotouče (kolečka) a odvést ven.

Stará vana i záchod šly po pár ranách palicí také uvolnit lehce.

Původní koupelna s dlažbou a starou vanou - vše přišlo vybourat

Původní koupelna s dlažbou a starou vanou – vše přišlo vybourat

Po odstranění původní podlahy a odkrytí toho, co je pod ní, už zbývalo jenom vzít do ruky krumpáč a lopatu a vyvozit to všechno ven.

Pro to, abychom věděli, jak hluboko kopat, je potřeba určit si rovinné plochy. K tomu účelu se používá tzv. rotační laser.

Rotační laser je celkem nákladná záležitost, ale dá se půjčit v jakékoli půjčovně se stavebním vybavením. Jeho ovládání je jednouché. Stačí laser vyrovnat do roviny pomocí vodováhy a zbytek už laser zvládne sám. My si akorát podle laseru uděláme na rozích místností značky, které potom propojíme.

Propojit je můžeme např. pomocí „brnkačky“. Brnkačka je vlastně lajnovací šňůra, která se obalí křídou. Každý konec šňůry se chytne na jedné značce, šňůra se napne a brnknutím do ní proti stěně nám propojí naše dva body přímkou. Lze jí koupit v každém hobbymarketu či stavebninách.

2. KROK: Výkop podkladu

Kde byla podlaha dělána nová, to bylo snadné – stačilo vyvozit štěrk. Horší to bylo v chlívku.

Ve starých domech se podlaha zpevňovala tak, že se pod hlínu dávaly kameny. Opravdu veliké kameny.

S těmi, se kterými se mi nepodařilo hnout, jsem si poradil jednoduše. S použitím brusky, na které jsem měl diamantový kotouč, jsem kámen nařízl. Do vzniklé drážky jsem zasadil železný klínek a pak už jenom velikým kladivem bušil, dokud se kus neodštípl.

Když máme vykopáno, můžeme natahat drenážní hadice.

Průběh odvážení štěrkového podkladu

Průběh odvážení štěrkového podkladu

Pod některými místnostmi byly velké kameny

Pod některými místnostmi byly velké kameny

3. KROK: Pokládka drenážní hadice

Drenážní hadice jsem se rozhodl nevyvádět ven, jak je typické, ale její konce vyspádovat, zasekat do zdi a vyvést v místnosti za topení.

Zvolil jsem průměr hadice 65 mm, kterou jsem zakoupil ve stavebninách Zelený.

Na celý dům jsem spotřeboval asi 150 metrů.

Takováto hadice slouží k odvodu vlhkosti, je z měkkého materiálu, lze jí zkracovat pomocí např. odlamovacího nože.

Vyvedení drenáží hadice nad podlahu

Vyvedení drenáží hadice nad podlahu

Aby hadice neležela přímo na hlíně, vysypal jsem na zem malou vrstvu štěrku.

Hadici jsem tahal podél stěn, odkud potřebuji odvést vlhkost nejvíce, napříč místností stačila jedna či dvě otočky. Na každém konci jsem si nechal dostatečnou rezervu, abych jí později mohl zazdít.

S drenážní hadicí se pracuje velmi nekomfortně. Neustále se kroutí nebo smršťuje.

Spolu s drenážní hadicí je dobré koupit si také spojky, které ušetří nějaký ten čas i nervy. Není to nákladná položka, stojí zhruba 30 Kč. Pokud bychom si z klubka drenážní hadice uřízli méně, než potřebujeme, jednoduše zbytek propojíme pomocí spojky. Čím méně metrů drenážní hadice máme, tím lépe se s ní pracuje.

Spojka drenážních hadic

Spojka drenážních hadic

Drenážní hadici, než jí zasypeme štěrkem, je potřeba udržet tam, kde jí potřebujeme mít.

Nejprve jsem k tomu to účelu používal jako zatížení kameny. To se ale ukázalo jako neúčinný postup, protože se zpod nich hadice smýkala a stáčela do původního tvaru. Později jsem přišel na lepší způsob.

V UniHobby jsem si koupil roxorové tyče o průměru 6 mm (opět to není nijak nákladná záležitost, stojí asi 20 Kč), nařezal si je na cca 30 cm, konce ve svěráku ohnul – takže dostaly tvar „L“ -, a tímto drenážní hadici kotvil do země. Hadice se pak nehne, nemá tendenci vylézat nebo se jakkoliv smýkat.

Nakonec jsem drenážní hadice zasypal vrchní vrstvou štěrku, k čemuž mi dobře posloužil ten, který tam byl původně navezen.

Roxor (výztuž do betonu) pro ukotvení drenážní hadice k podkladu

Roxor (výztuž do betonu) pro ukotvení drenážní hadice k podkladu

Detail ukotvení drenážní hadice pomocí ocelové výztuže

Detail ukotvení drenážní hadice pomocí ocelové výztuže

Ohodnoťte článek!


Jak bude reklama vypadat?
-
Chcete zde mít reklamu minimálně na 1 rok jen za 300 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Mohlo by se vám líbit...