Ochrana dřevěných konstrukcí staveb

general-01.jpg

Dokonalé vysušení a vyzrání použitého řeziva

Vlhkost čerstvého řeziva se bezprostředně po poražení stromu pohybuje v rozmezí 80 – 120%. V tomto okamžiku je nejnáchylnější k napadení dřevokaznou houbou nebo plísní a pokud má být použitelné pro další zpracování, musí se nechat dokonale vyschnout. Zbavit se nejprve vody volné a následně, i za cenu určitých objemových změn, i vody vázané.

Vlhkost dřeva by se měla co nejvíce přiblížit prostředí, ve kterém bude trvale uloženo. Tím si alespoň částečně zajistíme jeho tvarovou stálost. Pro chráněné exteriéry nebo nevytápěné interiéry je touto bezpečnou hodnotou hranice 20%. Z důvodu přirozené fungicidní ochrany je ideální hodnota ještě o něco nižší, nejlépe kolem 17%. Což je rovněž hranice, které můžeme dosáhnout sušením dřeva v přirozených podmínkách. Dřevo do vytápěných interiérů se už zpravidla dosušuje uměle v průmyslových sušárnách.

Sušení a zrání řeziva určeného k zabudování do stavby by mělo trvat minimálně půl roku. Všeobecně platí čím déle tím lépe. Kvalitní, zdravé, dokonale vyzrálé a přiměřeně vysušené dřevo je totiž základním předpokladem dlouhé životnosti i z něj budované dřevěné konstrukce.

Zasazení do bezpečného prostředí

Pokusme se rovněž upravit vnější prostředí, které bude na dřevěné konstrukce z dlouhodobého hlediska působit.

Zamezme kontaktu dřeva s neúměrnou vlhkostí, snížíme tak riziko napadení plísní nebo houbou. Zabraňme i nadměrnému vysychání. Stabilizací teploty a relativní vlhkosti prostředí zamezíme nežádoucím změnám v objemu dřeva a jeho případné destrukci.

Znemožněme přístup všem potencionálním biotickým škůdcům. Použitím sít do větracích otvorů, zajištěním dostatečného větrání i hůře dostupných míst, udržování prostoru v čistotě atd., tím vším počet nežádoucích návštěvníků výrazně omezíme.

Ochrana chemická

Pokud jsme učinili všechny tyto kroky, můžeme přistoupit ke zvýšení odolnosti konstrukčního dřeva ochranným nátěrem. Ponechme pro tentokrát stranou všechny ochranné a dekorativní barvy, laky a napouštěcí oleje a všimněme si především nátěrů sanačních.

Už staří Slované opalovali konce palisád zapuštěné do země ve snaze ochránit je před hnilobou. Roubené stavby byly ještě v 19. století napouštěny volskou krví nebo přepálenými oleji, protože pak méně chutnaly dřevokaznému hmyzu.A když se v rámci vědecko-technické revoluce vyprofiloval chemický průmysl jako samostatné odvětví, začaly být vyvíjeny a hojně aplikovány nejrozmanitější sanační prostředky na bázi speciálně vyvinutých chemických látek a sloučenin. A tento vývoj pokračuje dodnes.

Certifikace sanačních prostředků

V současné době můžeme najít na trhu se stavební chemií nepřeberné množství často velice úzce specifikovaných účinných prostředků na ošetření dřeva ve stavbách.

Protože podle zákona podléhají povinnému „prokázání shody“, to znamená certifikaci autorizovanou osobou, prochází většina z nich před uvedením na trh schvalovacím řízením akreditovaných zkušeben a laboratoří. Zde je otestována jejich účinnost nejen na jednotlivé druhy škůdců, ale i pro jednotlivé typy prostředí. Je stanovena míra toxicity i doporučený způsob aplikace.

Na základě výsledků zkušebny je pro každý prostředek určeno jednoznačné typové označení podle platných českých státních norem.

Značení sanačních prostředků

Účinnost sanačních prostředků

První písmena v řadě zpravidla specifikují, proti kterým biotickým škůdcům je daný prostředek účinný a má-li tato účinnost pouze preventivní nebo i likvidační charakter.

Fa … Preventivní účinek proti houbám Ascomycetes (Též houbám vřeckovýtrusným, pojmenovaným podle způsobu vytváření výtrusů – uvnitř kulovitých útvarů zvaných “vřecka”. Způsobují tzv. měkkou hnilobu.)
Fb … Preventivní účinek proti houbám Basidiomycetes (Též houbám stopkovýtrusným. Zde jsou výtrusy vytvářeny ve zvláštních buňkách tzv. basidii. Patří sem většina našich dřevokazných hub.)
B … Preventivní účinek proti dřevozbarvujícím houbám
P … Preventivní účinek proti plísním
Ip … Preventivní účinek proti hmyzu
Ii … Likvidační intenzivní účinek proti hmyzu

Dosud bohužel nebyl na trh uveden chemický produkt, který by měl spolehlivý likvidační účinek proti houbám. Tím, že mycelium dřevokazných hub působí hluboko pod povrchem dřeva, není možné ani vakuovou impregnací dostat účinnou látku dostatečně hluboko. A i pokud se nám podaří některá ložiska podhoubí zasáhnout a zničit, přeberou jejich funkci mycelia zdravá, která pak v destrukci pokračují dál.

Jednoznačnou zkratkou bývají označovány i další ochranné vlastnosti prostředku.

O … Protipožární vlastnosti. Prostředek zpravidla zvyšuje bod zápalnosti dřeva nebo brání v přístupu kyslíku při hoření a způsobí tak samouhašení.
K … Inhibitor chemické koroze.
Z … Ochrana proti fyziologickým změnám. Bobtnání nebo naopak vysychání a nežádoucímu praskání.
D … Ochrana proti povětrnostním vlivům.

Třída ohrožení sanačními prostředky

Vedle charakteristiky účinnosti prostředku je důležitá i informace specifikující prostředí, v kterém je prostředek schopný exponované dřevo ochránit před napadením. Označuje se zpravila arabskými čísly jako “třída ohrožení”.

1 … Dřevo zabudované v interiéru, plně chráněné proti povětrnostním vlivům.
2 … Dřevo sice chráněné, ale vystaveno možnosti přechodného zvlhnutí. Bez styku se zemí.
3 … Dřevo zcela vystaveno vlivu povětrnosti, ale bez přímého a trvalého styku se zemí.
4 … Dřevo ve styku se zemí a sladkou vodou.
5 … Dřevo v trvalém a přímém styku se slanou vodou. Jedná se především o dřevěné konstrukce pod mořskou hladinou. U nás se v podstatě nevyskytuje.

S prostředím pak úzce souvisí i informace o vyluhovatelnosti dřeva vodou.

v … Látka je ze dřeva vyluhovatelná vodou (proto se doporučuje pro dřevo z 1. maximálně ze 2. třídy ohrožení).
n … Látka je ze dřeva vodou nevyluhovatelná (vhodné i pro ošetření dřeva z 3. a 4. třídy ohrožení).

Donedávna například platilo, že sanační prostředky na bázi jinak velice účinného Bóru ztrácejí funkci v prostředí vlhkém, protože bórové sloučeniny jsou velice snadno vymývatelné vodou.

Způsob aplikace sanačních prostředků

Způsob aplikace je doporučení výrobce potvrzené akreditační laboratoří ohledně způsobu nanášení prostředku na sanované dřevo. Všeobecně platí, čím hlubší je průnik prostředku do dřevní hmoty, tím je předmět lépe chráněn.

Nicméně u některých specifičtějších prostředků, např. proti dřevokaznému hmyzu, jsou součástí roztoku i požerové návnady, aromatické nebo hormonální látky které larvy přilákají do povrchových vrstev a donutí pozřít právě ošetřené dřevo.

S … povrchový způsob aplikace (nátěr, nástřik),
P … hluboký způsob aplikace (tlaková, nebo vakuová impregnace, máčení, částečně sem můžeme zařadit i např. injektáž nebo infúze do předvrtaných otvorů ),
SP … oba způsoby aplikace.

Zdravotní a hygienická nezávadnost sanačních prostředků

V neposlední řadě je velice důležitá i informace o toxicitě prostředku.

Není problém vyvinout vysoce účinnou a likvidační látku, problémem je namíchat ji tak, aby účinkovala pouze proti úzce vymezené biologické skupině. Řada velice slibných sanačních prostředků nakonec musela být z trhu stažena, protože neúnosně ohrožovala zdraví člověka nebo širšího ekosystému.

To je i případ v polovině 20. století velice rozšířeného DDT, jehož účinnost byla dosud nepřekonaná a jehož toxicita a karcinogenita poznamenala několik nastupujících generací.

Informaci o hygienické nezávadnosti výrobce zpravidla zakomponuje přímo do textu technického listu nebo podrobného návodu. Setkat se můžeme ale i s označením skupin, dělící prostředky právě podle jeho toxicity vůči člověku.

I. … Dřevo smí přijít do styku s potravinami a pitnou vodou.
II … Umožňuje pravidelný styk člověka s přípravkem (obytné místnosti),
III. … Umožňuje občasný styk člověka s přípravkem (stavební konstrukce mimo obytné místnosti).
IV. … Předpokládá styk člověka s přípravkem pouze výjimečně (šindele, venkovní konstrukce).
V. … Styk člověka je prakticky vyloučen (železniční pražce, sloupy).

Paradoxně dosud neexistuje účinný chemický sanační prostředek proti houbám a hmyzu splňující parametry třídy I. – to znamená vhodný i na dřevo ve styku s potravinami a pitnou vodou. Proto si zde řemeslníci nebo restaurátoři vypomáhají starými recepty našich předků a například spíže a obilnice napouští výluhem z pelyňku, čili papriček a kajenského pepře. Údajně s úspěchem.

Přehled některých dostupných sanační prostředků

V současné době má na českém trhu s ochrannými chemickými prostředky na dřevo své zastoupení hned několik velkých výrobců.

Z “domácí” producentů je to především firma Lachema (od roku 2006 již v rukou amerického investora) se značkou LignofixÚčinnost svých prostředků staví na bázi kvartérních amonných sloučenin a triazolů. V závislosti na jejich poměru a koncentraci uvedla firma na trh několik řad prostředků jak s preventivním (např. Lignofix E-Profi ) tak s likvidačním účinkem (např. Lignofix I-Profi).

Podobné účinné látky, konkrétně kvartérní soli a pyrethroidy, využívá i přerovská firma Metrum ve svých sanačních prostředcích značky Dřevosan; nebo nizozemský Den Braven, či dánská firma Dyrup v prostředcích Bondex.

Další z velkých domácí výrobců sanačních prostředků a stavební chemie vůbec je bohumínská firma Bochemie. Její sanační prostředky značky Bochemit původně stavěly na účincích ekologicky relativně šetrného boru a jeho sloučenin, zejména pak kyseliny borité. Aby však rozšířili účinnost svých prostředků i na vyšší třídy ohrožení, především na nechráněné exteriéry, začali ve svých prostředcích používat i vůči vodě výrazně odolnější sloučeniny na bázi chloridových solí.

Čisté kyselině borité ale zůstává věrná např. pardubická firma Hokrjejíž Červostop je snad nejstarším dosud užívaným sanačním prostředkem u nás. Na podobném principu fungují i např. sanační prostředky Baufan firmy Perdix a řada dalších.

Impregnační nátěr prvků krovu
Impregnační nátěr prvků krovu

Nechemické způsoby sanace

Ionizujícím zářením

Jedná se o velice účinnou metodu sanačního ošetření dřeva. Radioaktivní záření totiž spolehlivě likviduje jak dřevokazný hmyz ve všech jeho vývojových stádiích, tak mycelia hub a plísní. Proniká hluboko do dřevní hmoty aniž by narušilo jeho strukturu a nezanechává v nich žádná zdraví škodlivá rezidua. Nepoškozuje povrchové úpravy, polychromie ani politury a proto je hojně využívané především při ošetření uměleckých a historických předmětů.

Naopak jeho velkou nevýhodou je, že může být aplikováno pouze na specializovaných pracovištích v náročně izolovaných, přísně odstíněných a rozměrově značně omezujících prostorách. (V české republice je největší a nejznámější ozařovací pracoviště ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy.) Ošetření dřeva in situ, to znamená “na místě” (například zabudovaného v konstrukci stavby, nebo rozměrného mobiliáře) je tak prakticky nerealizovatelné.

Navíc, ačkoliv je jeho likvidační účinek téměř 100%, není takto ošetřené dřevo chráněno před novým napadením. Musí být proto preventivně napouštěno sanačním prostředkem chemickým.

Tepelným působením

Především v dřevařském průmyslu je hojně využívána metoda sterilizace dřeva vysoušením při vysokých teplotách. Většina stádií dřevokazného hmyzu totiž hyne už při vystavení teplotám kolem 60oC. Mycelia a výtrusy hub jsou sice odolnější, ale po vystavení teplotám kolem 80 oC hynou i ony.

Mezi termické metody se řadí i ohřev dřeva mikrovlnnou energií. Mikrovlnná energie je totiž velice dobře absorbována látkami obsahujícími molekuly vody. Ty rozkmitá a vzájemným třením donutí k vydání velkého množství tepelné energie. Živé organizmy se v podstatě uvaří samy v sobě.

Díky přenosným generátorům je tato metoda aplikovatelná i na dřevo zabudované ve stavbách, ale opět, podobně jako radiační záření, má pouze likvidační účinek a musí být doplněna ochranným sanačním nátěrem.

Zaplynováním

Tato velice nákladná a na techniku provedení náročná metoda se používá především u architektonicky cenných památkových objektů.

Spočívá ve vzduchotěsném obalení škůdcem napadeného dřeva i nejbližšího okolí a následném naplnění vzniklého izolovaného prostoru toxickým plynem (kyanovodíkem, methylbromidem, nebo nejčastěji oxidem uhelnatým).

Účinnost této metody je relativně vysoká, u larev dřevokazného hmyzu téměř 100%. nedokáže však spolehlivě zahubit např. nevylíhlá vajíčka a i pro dřevokazné houby je doba působení toxického plynu zpravidla příliš krátká.

Vrátit jednou poškozenému dřevu původní pevnost, celistvou strukturu i ušlechtilý vzhled je činnost časově velice zdlouhavá a ekonomicky náročná. A proto, pokud máme tu možnost situaci předem ovlivnit a nebyli jsme přizváni až k hotovému dílu zkázy, zvažme veškerá možná rizika a použijme všechny dostupné prostředky k tomu, abychom jakémukoliv znehodnocování tohoto výjimečného materiálu předem zabránili.

Ochrana dřevěných konstrukcí staveb
Ohodnoťte článek!


Jak bude reklama vypadat?
-
Chcete zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

0 Shares
Share
Tweet
+1
Pin