Skladby pochůzných plochých střech a teras

V některých případech se u plochých střech nevyhneme provedení skladby střechy jako pochůzné. Může to být v případě, kdy střecha budovy slouží jako spojovací komunikace pro chodce, nebo chceme tento prostor využít pro trávení volného času, což bývá zejména případ teras u rodinných domů.

Jaké jsou typy provedení pochůzných střech a hlavní výhody i nevýhody jednotlivých řešení, si popíšeme v tomto článku.

Jaké základní typy úprav pochůzných střech existují?

Nejčastější nášlapnou úpravou na takových pochůzných střechách bývá:

  1. dlažba kladená do lepícího tmele (v minulosti maltového lože),
  2. dlažba kladená na podložky (terče),
  3. dlažba kladená do pískového lože.

1. Dlažba do lepícího tmele (maltového lože)

V tomto případě se klade dlažba (betonová, keramická, teraco, kamenná, pryžová) do flexibilního lepícího tmele.

Obvyklá skladba takových střech je (od interiéru k exteriéru):

  • nosná konstrukce,
  • tepelně izolační vrstva (ve spádu),
  • hydroizolační vrstva,
  • drenážní vrstva,
  • filtrační a separační vrstva,
  • betonová mazanina,
  • dlažba do flexibilního lepícího tmele.

1.1 Zásady návrhu pochůzných střech s dlažbou do lepícího tmele

  • tepelně izolační vrstva z dostatečně tuhého materiálu
    • expandovaný polystyrén (EPS) pro vyšší zatížení,
    • extrudovaný polystyrén (XPS),
    • pěnosklo,
  • drenážní vrstva je tvořena buď
    • prostorovou smyčkovou polyetylénovou (PE) rohoží, nebo
    • profilovanou fólií z vysokohustotního polyetylénu (HDPE), známou pod názvem nopková fólie,
  • celé pochůzné souvrství se odděluje od hydroizolace separační vrstvou, která je obvykle z filtrační geotextilie o plošné hmotnosti 500 g/m2, a která se klade na drenážní vrstvu, separační vrstva umožňuje kluzné oddělení pochůzného souvrství a zároveň zabraňuje stečení betonové mazaniny do drenážní vrstvy,
  • betonová mazanina se doporučuje vyztužit KARI sítěmi, a je nutné provádět dilatace v ploše maximálně 2 x 2 m,
  • je nutné oddělit betonovou mazaninu i od veškerých prostupů a atik,
  • minimální sklon se doporučuje 2 %,
  • hydroizolace se doporučuje vyvést minimálně 150 až 200 mm nad úroveň pochůzné dlažby,
  • dlažba se klade do speciálního flexibilního tmele, určeného pro použití ve venkovním prostředí, opět se provádí dilatace v ploše maximálně 2 x 2 m, která se kryje s dilatací v podkladní betonové mazanině,
  • dilatační spáry se zaplňují pružnými tmely.
Tohle by vás mohlo zajímat:  Asfaltové pásy VI: Zásady návrhu a kladení hydroizolačních vrstev plochých střech

1.2 Nevýhody pochůzných střech s dlažbou do lepícího tmele

  • vzhledem k přítomnosti podkladu pod dlažbu z betonové mazaniny lze pokládku provádět pouze při teplotách nad +5°C,
  • betonová mazanina přitěžuje stavební konstrukci, je třeba s tím počítat už při statickém návrhu nosných konstrukcí,
  • při pokládce betonové mazaniny může dojít k poškození drenážní nebo i hydroizolační vrstvy,
  • betonová mazanina se obvykle pokládá  na tepelnou izolaci ve spádu, někdy může dojít k problémům s pokládkou,
  • na betonovou vrstvu působí povětrnostní vlivy, mráz (střídání cyklů zmrzání a rozmrzání), déšť, sníh, může dojít k postupné degradaci betonové mazaniny,
  • velmi obtížná identifikace přesného místa případné poruchy hydroizolaci,
  • v případě nutnosti odstranění betonové mazaniny je to velmi časově i finančně náročné.

2. Dlažba kladená na podložky (terče)

V tomto případě se dlažba klade prostřednictvím podložek buď přímo na hydroizolační vrstvu (u klasického pořadí vrstev střechy), nebo u obráceného pořadí vrstev střechy na tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrénu (XPS), u kompaktních střech potom na tepelnou izolaci z pěnového skla.

Dlažba na podložkách1
Dlažba na podložkách

Obvyklá skladba takových střech při klasickém pořadí vrstev je (od interiéru k exteriéru):

  • nosná konstrukce,
  • tepelně izolační vrstva (ve spádu),
  • hydroizolační vrstva,
  • separační vrstva,
  • dlažba na podložkách.

Obvyklá skladba takových střech při obráceném pořadí vrstev je (od interiéru k exteriéru):

  • nosná konstrukce (ve spádu) případně spádová vrstva,
  • hydrizolační vrstva,
  • tepelně izolační vrstva,
  • separační vrstva,
  • dlažba na podložkách.

2.1 Zásady návrhu pochůzných střech z dlažby kladené na podložky

  • pokud je dlažba na podložkách kladena přímo na hydroizolační vrstvu (klasické pořadí vrstev střechy), doporučuje se použít hydroizolaci z plastových hydroizolačních fólii, protože do asfaltových pasů by se mohli podložky tlakem vtlačovat, případně použít kvalitnější hydroizolační asfaltové pásy modifikované APP,
  • tepelně izolační vrstvu je třeba provést z dostatečně únosného materiálu (XPS, pěnosklo), aby nedocházelo k protlačování podložek do podkladu,
  • pod podložky (terče) se obvykle vkládá separační vrstva z geotextilie gramáže 300 g/m2,
  • podložky pod dlažbu jsou nejčastěji pryžové nebo plastové a mohou být:
    • jednoduché (pevné), sklon dlažby kopíruje sklon spádové vrstvy,
    • rektifikovatelné, které mají tu výhodu, že lze dosáhnout různým výškovým nastavením podložek vodorovné plochy pochůzné dlažby,
  • minimální sklon se doporučuje 2 %,
  • hydroizolace se doporučuje vyvést minimálně 150 až 200 mm nad úroveň pochůzné dlažby.
Tohle by vás mohlo zajímat:  Zásady pro montáž OSB desek na konstrukce střech

2.2 Výhody pochůzných střech z dlažby kladené na podložky

  • práce na pochůzné vrstvě střechy lze provádět nezávisle na počasí,
  • jedná se o suchý stavební proces, není vnášen mokrý proces ve formě betonové mazaniny nebo lepení dlažby do tmele, jako u dlažby do lepícího tmele,
  • práce na pokládce je rychlejší,
  • při použití rektifikovatelných podložek můžeme dosáhnout vodorovné pochůzné plochy,
  • není třeba provádět dilatace,
  • v případě poruchy hydroizolace lze provést snadnější identifikaci místa poruchy,
  • při demontáži dlažby nehrozí její poškození.

2.3 Nevýhody pochůzných střech z dlažby kladené na podložky

  • hydroizolační vrstva není chráněna tak dostatečně, jako je tomu v případě betonové mazaniny a pokládky dlažby do lepícího tmele,
  • spáry mezi dlažbou nejsou těsné, takže může dojít k zapadání prachu, písku, listí a dalších nečistot, a po čase může dojít i k růstu vegetace, proto je nutná včasná údržba.

3. Dlažba kladená do pískového lože

Tenhle poslední způsob kladení dlažby není tak rozšířený ani doporučovaný, hodí se spíše pro provizorní vytvoření pochůzné vrstvy.

Obvyklá skladba takových střech je (od interiéru k exteriéru):

  • nosná konstrukce,
  • tepelně izolační vrstva (ve spádu),
  • hydroizolační vrstva,
  • drenážní vrstva,
  • filtrační a separační vrstva,
  • pískové lože,
  • dlažba.

1.1 Zásady návrhu pochůzných střech s dlažbou do pískového lože

  • tepelně izolační vrstva z dostatečně tuhého materiálu
    • expandovaný polystyrén (EPS) pro vyšší zatížení,
    • extrudovaný polystyrén (XPS),
    • pěnosklo,
  • drenážní vrstva je tvořena buď
    • prostorovou smyčkovou polyetylénovou (PE) rohoží, nebo
    • profilovanou fólií z vysokohustotního polyetylénu (HDPE), známou pod názvem nopková fólie,
  • celé pochůzné souvrství se odděluje od hydroizolace separační vrstvou, která je obvykle z filtrační geotextilie o plošné hmotnosti 500 g/m2, a která se klade na drenážní vrstvu, separační vrstva umožňuje kluzné oddělení pochůzného souvrství a zároveň zabraňuje stečení betonové mazaniny do drenážní vrstvy,
  • minimální sklon se doporučuje 2 %,
  • hydroizolace se doporučuje vyvést minimálně 150 až 200 mm nad úroveň pochůzné dlažby,
  • dlažba (pouze betonová, kamenná nebo teracová) se klade do štěrkopískového lože frakce 4-8.
Tohle by vás mohlo zajímat:  Příklad sanace 70. let starého krovu

1.2 Výhody pochůzných střech s dlažbou do pískového lože

  • nevnáší se mokrý proces, je možné provádět i za nižších teplot,
  • poměrně jednoduchá a finančně nenáročná montáž,
  • nejsou nutné dilatace,
  • snadno můžeme dosáhnout vodorovnosti dlažby.

1.3 Nevýhody pochůzných střech s dlažbou do pískového lože

  • jedná se spíše o provizorní (dočasné řešení)
  • štěrkopískový podklad může nepravidelně sedat, může dojít k vymývání písku a propadání dlažby,
  • štěrkopískové lože není vhodné pro pokládku keramické dlažby,
  • spárami mezi dlažbou se mohou do štěrkopískového lože dostat semínka rostlin, a může dojít k růstu vegetace.
Skladby pochůzných plochých střech a teras
Ohodnoťte článek!


Jak bude reklama vypadat?
-
Chcete zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *