Odvodnění podzemních částí budov II: Venkovní úpravy pro zamezení přítoku vody do zásypu

V minulém článku jsme si řekli, v jakých případech se doporučuje navrhovat drenážní systémy pro odvedení vody z okolí podzemních konstrukcí objektů.

Nastínil jsem také skutečnost, že je možné velké množství vody odvést z povrchu okolí budovy tak, aby docházelo ke vnikání vody v co nejmenším množství.

Jakými způsoby se dostává voda k objektu?

Pokud si odpovíme na tuto otázku, snáze navrhneme i způsob, jak takové vodě zabránit, aby se vsakovala do zásypu okolo budovy.

Možné cesty vody do okolí objektu jsou:

1. srážková voda přitékající z okolních pozemku, svahů, komunikací po povrchu,
2. srážková voda dopadající v těsném okolí objektu,
3. srážková voda stékající po fasádě objektu (zejména při dešti hnaném větrem),
4. v případě chybějícího nebo vadného odvodnění střechy i srážková voda ze střešního pláště, případně z porušených  nebo špatně napojených svodů,
5. podpovrchová voda, pronikající do zásypu stavební jámy okolo objektu horninovým prostředím v okolí objektu,
6. podpovrchová voda v podzákladí objektu.

Samozřejmě platí, že čím propustnějším horninovým prostředím (parametrem je koeficient filtrace půdy) takové vody protékají, tím větší množství v litrech za sekundu jí přitéká i do blízkosti podzemních konstrukcí budovy a k základové spáře.

Způsoby minimalizace přítoku vody do zásypu budovy

Srážková voda přitékající po povrchu

Vždy se snažíme povrchovou vodu nenechat dotéct až k objektu, ale naopak vytváříme takové venkovní úpravy, které vodu zachytí ještě před objektem a odvedou ji např. do recipientu či kanalizace.

Budujeme proto různé příkopy, valy, opěrné zdi, sběrné žlaby, nebo meliorační tělesa, které vodu zachytí a odvedou od objektu.

Srážková voda dopadající v těsném okolí objektu a srážková voda stékající po fasádě objektu

V tomto případě se snažíme zabránit vsakování takových vod do zásypu tím, že vytvoříme venkovní nepropustnou povrchovou úpravu z dlažby, betonu, okapového chodníčku, spádovanou (min. 3 %) směrem od objektu.

Tuto stékající vodu potom odvádíme opět pomocí žlabů nebo potrubí do kanalizace či recipientu.

Voda ze střešního pláště nebo svodů

Tuto vodu odvádíme obvyklým způsobem pomocí střešních žlabů a dešťových svodů do dešťové kanalizace nebo recipientu. Nikdy dešťové svody nezaúsťujeme do drenážního potrubí.

Podpovrchová voda, pronikající do zásypu horninovým prostředím

Samozřejmě, podpovrchovou vodu můžeme povrchovými úpravami okolí pouze minimalizovat, ale určitě ji neodstraníme úplně.

Zde nám nezbývá tedy nic jiného, než tuto vodu odvést pomocí obvodové drenáže, o které si řekneme podrobněji v dalších článcích.

Podpovrchová voda v podzákladí objektu

Vodu z podzákladí objektu, zejména pod podlahami suterénu, odvádíme pomocí plošných drenáží, kterou můžeme napojit na obvodové vodorovné liniové drenážní potrubí, nebo na samostatné potrubí, které se následně vyústí do recipientu.

Plošnou drenáž může tvořit:

• štěrkové lože (se spádem k obvodovému drenážnímu potrubí 1-2 %), které oddělíme zespodu od zeminy i shora od podkladního betonu podlahy vloženou geotextilií (500 g/m²), nebo
• plastové tvarovky (nopková fólie), která je zespodu podložena separační geotextilií.