Odvodnění podzemních částí budov III: Svislá drenáž

Po úvodním článku, kde jsme si shrnuli případy, kdy je vhodné navrhovat drenážní opatření, následoval článek, ve kterém jsme si shrnuli základní opatření pro zamezení průniku vody do zeminy přiléhající k objektu.

V dnešním článku si popíšeme podrobně způsob návrhu a provedení svislé drenážní vrstvy.

Proč vlastně obvodovou drenáž navrhujeme?

Nejprve si ještě jednou popíšeme, jak vlastně taková obvodová drenáž funguje.

Svislá drenážní vrstva má za hlavní úkol odvést dostatečně rychle shora prosakující nebo horninovým prostředím prostupující vodu k patě stěny. Zde je napojena na  spodní vodorovnou liniovou drenáž, která je ve spádu, a odvádí vodu do recipientu, kanalizace nebo vsakovací jímky.

Proč je nutné odvádět vodu dostatečně rychle, jsme zmínili již v prvním díle seriálu. Drenáž navrhujeme u objektů, kde se v podloží nachází nepropustná zemina.

Snažíme se zamezit hromadění nadměrného množství vody v zemině (zásypu) v okolí podzemních konstrukcí objektu, která by tak mohla působit jako tlaková voda. I když tedy máme provedeno hydroizolační opatření proti tlakové vodě, snažíme se takové působení omezit pouze na případy nadměrného množství vsakujících se a přitékajících srážek, nebo na případy nefunkčnosti či havárie drenážního systému.

Svislá drenáž z nopové fólie
Svislá drenáž z nopové fólie chránění extrudovaným polystyrenem

Zásady návrhu svislé drenážní vrstvy

Drenážní vrstva plní nejen funkci drenážní, jak už vyplývá z jejího názvu, ale zároveň plní i funkci ochrany hydroizolace. Odpadá tak nutnost zřízení poměrně pracné hydroizolační přizdívky z cihel.

Můžeme klást drenážní vrstvu z nopové fólie nejen na hydroizolaci, ale pokud potřebujeme suterénní části budovy zateplit, tak ji klademe i na tepelně izolační desky z XPS (extrudovaný polystyren).

Pokud použijeme drenážní vrstvu ze speciálních drenážních tepelně izolačních desek z XPS (extrudovaný polystyren), splníme tak zároveň tři funkce: drenážní, ochrannou a tepelně izolační.

Tohle by vás mohlo zajímat:  Asfaltové pásy VI: Zásady návrhu a kladení hydroizolačních vrstev plochých střech

Materiál drenážní vrstvy

Nejčastějším materiálem pro svislou plošnou drenážní vrstvu je profilovaná plastová fólie z HDPE (vysokohustotní polyethylen), známe nejčastěji pod názvem nopová fólie.

Výška nopů se pro případy drenážní vrstvy doporučuje 8 mm.

Dá se využít i speciálních drenážních desek z XPS (extrudovaný polystyren), které mají vyprofilované drenážní kanálky, a mají na sobě integrované filtrační rouno.

Kladení nopové fólie

Nopovou fólii (bez nakašírované geotextilie) klademe nopy směrem k hydroizolaci (ke stěně).

Od zeminy ji vždy oddělujeme separační vrstvou z netkané textilie (geotextilie) nejčastěji o plošné hmotnosti 300 g/m2. Separační vrstva má za úkol zachycovat a nepropouštět částečky zeminy, která by jinak postupně ucpávala drenážní potrubí.

Detail ukončení nopové fólie
Detail ukončení nopové fólie

Některé typy nopové fólie mají již separační vrstvu z geotextilie integrovanou přímo na sobě, a to ze strany nopů. V takovém případě tedy klademe separační vrstvu, a tedy i nopy, k zemině.

Doporučuje se vzájemné přesahy separačních geotextilií bodově svařit, aby při následném zásypu nedoházelo k jejich rozpojování.

V některých případech se doporučuje vložit separační geotextilii i mezi nopovou fólii a hydroizolaci z asfaltových pásů. Je to obvykle při působení vysokého tlaku zeminy na drenážní fólii ve vyšších hloubkách, nebo také při hutnění zeminy, kdy by mohlo dojít k zatlačování nopů do poměrně měkké asfaltové  hmoty hydroizolační pásů

Při hutnění se doporučuje postupovat velice opatrně, aby nedošlo k porušení drenáže, případně se může drenáž chránit např. OSB deskou tl. 10 mm.

Pokud je hloubka výkopu nižší než šířka pásu nopové fólie, pak klademe nopovou fólii vodorovně, pokud je výška výkopu vyšší, klademe pásy nopové fólie svisle, se vzájemnými přesahy o několik řad nopů (dle typu drenážní fólie 2-4 řady), a do přesahů vkládáme oboustranně lepící butylkaučukovou pásku šířky 15 mm.

Velký důraz je třeba klást na detail ukončení drenážní vrstvy pod úrovní terénu. Někteří výrobci a projektanti doporučují ukončit drenážní fólii vč. separační geotextilie cca 150 mm pod úrovní terénu.

Tohle by vás mohlo zajímat:  Asfaltové pásy I: Dělení asfaltových pásů

Existuje i možnost vytáhnout nopovou fólii (separační geotextilie zůstane pod terénem) nad terén (150 až 300 mm), a ukončit ji tzv. Z-lištou. Tady ovšem vzniká problém jednak estetický, kdy může být obtížné provést povrchovou úpravu vyčnívající nopové fólie, jednak utěsnění spáry mezi terénem a nopovou fólií, do které může pronikat dešťová voda a nečistoty z povrchu.

Dalším důležitým detailem je vyvedení svislé drenážní vrstvy na vodorovné drenážní potrubí u paty stěny. Drenážní fólie se v tomto případě ukončí nad drenážním potrubím, které je obsypáno kamenivem.

Při kladení fólie a zejména pak při hutnění zásypu je třeba dávat pozor, aby nedošlo k jejímu porušení, nebo k otevření přesahů fólií apod.

Při kladení ve větších hloubkách bychom se měli přesvědčit, zda tlak zeminy na fólii nepřekročí únosnost fólie, která se pohybuje někde v rozmezí 50 – 80 kN/m2. Obvykle se doporučuje provádět drenážní vrstvu z nopových fólii do hloubky max. 3 m pod úrovní terénu, protože jinak by mohlo ztrátou únosnosti fólie dojít k jejímu zborcení, a tím i ztrátě funkce.

Zásyp stavební jámy ve styku s podzemními konstrukcemi objektu provádíme z nepropustné zeminy, což pomáhá minimalizovat prosakující vodu, kterou bude muset drenáž odvádět.

 

Odvodnění podzemních částí budov III: Svislá drenáž
Ohodnoťte článek!


Jak bude reklama vypadat?
-
Chcete zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

3 komentáře: „Odvodnění podzemních částí budov III: Svislá drenáž

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *