Zádržné systémy a kotvící body střech

Možná jste si už někdy při pohledu na šikmou střechu nebo při vstupu na plochou střechu všimli pravidelně rozmístěných ocelových háků nebo krátkých ocelových trubek propojených ocelovým lankem, a říkali si, k čemu vlastně slouží?

Jde o tzv. zádržné systémy tvořené kotvícími body nebo háky, které slouží k ochraně osob před pádem z výšek při práci na střeše.

Kde se zádržné systémy střech uplatní?

U plochých střech musíme zajistit ochranu osob při jejich práci nejen u volných okrajů střechy, tedy po obvodě střechy, ale také při práci v blízkosti světlíků, u technologických prostupů a dalších otvorů, tedy všude tam, kde existuje riziko propadnutí střešní konstrukcí.

Na šikmých střechách instalací zádržných systémů eliminujeme riziko pádu nejen z volných okrajů střechy, ale při větším sklonu také zabráníme sklouznutí pracovníků.

S návrhem zádržného systému je vhodné uvažovat již ve fázi projektové dokumentace, a to nejen ve stavební části projektu, kde by měl projektant navrhnout typ a rozmístění kotvících bodů a zpracování detailu prostupu střešním pláštěm, ale i ve statické části projektu, s přihlédnutím na účinky přitížení nosné konstrukce a způsobu kotvení či uchycení kotvících bodů. Bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků stavby a s tím související zádržná opatření by měla řešit i část projektové dokumentace Zásady organizace výstavby (Projekt organizace výstavby).

Jak kotvící body vypadají a jak se využívají?

Zádržné systémy plochých střech jsou tvořeny pravidelně umístěnými kotvícími body, mezi kterými je nataženo ocelové nerezové lanko.

Kotvící body jsou vyrobeny z nerezové oceli, aby nedocházelo ke korozi, a byla tak zajištěna jejich funkčnost po celou dobu životnosti stavby. Horní konec je opatřen okem pro uchycení jištění nebo pro provlečení ocelového lanka.

Typ kotvícího bodu volíme podle nosné konstrukce střechy (beton, ocel, trapézový plech, dřevo, dutinové panely, sendvičové PUR panely).

Pracovník nebo i skupina pracovníků se může jistit buď přímo ke kotvícímu bodu (maximálně 3 osoby na jeden kotvící bod), nebo k nerezovému ocelovému lanku (maximálně 4 osoby, avšak maximálně 2 osoby v jednom poli), které je natažené oky kotvících bodů.

Na šikmých střechách se skládanou krytinou z tašek nebo šablon se nejčastěji využívají samostatné bezpečnostní střešní háky. U falcované střešní krytiny se mohou využít jak samostatné kotvící body ve tvaru háků, tak kotvící body s oky pro vedení ocelového lanka. Některé typy bezpečnostních háků umožňují i zavěšení žebříků.

Pracovníci na střechách se mohou jistit buď k jednotlivým hákům (maximálně 1 až 3 osoby), nebo k nerezovému ocelovému lanku, protaženému oky kotvících bodů.

Pro kotvící body plochých i šikmých střech platí, že prostupují střešním pláštěm, proto je nutné dbát při jejich montáži na pečlivé opracování detailu prostupu povlakovou hydroizolací nebo skládanou krytinou.

Jsou zádržné systémy na střechách povinné?

Asi každý, kdo se pohybuje ve stavebnictví, zaregistroval zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V našem konkrétním případě (stavba a následná údržba plochých a šikmých střech) zákon stanovuje podmínky pro zajištění ochrany zaměstnance při práci na pracovištích s rizikem pádu z výšky, a na zaměstnavatele klade požadavky, které musí pro práci svých zaměstnanců vytvořit, aby nedošlo k ohrožení jejich zdraví.

Pádu z volných okrajů plochých střech pak můžeme zabránit použitím prostředků kolektivní ochrany, což bývá nejčastěji technická konstrukce, například ochranné zábradlí, ochranné sítě, dočasné lešení apod. Pokud ovšem prostředky kolektivní ochrany chybí, je bezpečnost pracovníků zajištěna pomocí prostředků osobní ochrany, kam se v případě práce na pracovištích s rizikem pádu z výšky řadí i systémy zachycení pádu.

Instalace záchytných a zádržných systémů je tedy v některých případech nejen nutností s ohledem na ochranu života a zdraví pracovníků na střeše, ale dokonce i zákonnou povinností.

Protože zákon za přesně stanovených podmínek částečně přenáší odpovědnost za bezpečnost práce na staveništi na majitele, investora nebo stavebníka stavby, je důležité, aby o těchto povinnostech věděli již ve fázi přípravy stavby.

Majitel stavby, který bývá často i investorem, je zodpovědný nejen za bezpečnost osob při zhotovení stavby a všech jejich konstrukcí, ale také při kontrole, údržbě a opravě stavebních konstrukcí a prvků v průběhu celé životnosti stavby.