Asfaltové pásy IV: Povrchové úpravy asfaltových pásů

V minulém článku seriálu o asfaltových pásech jsme si napsali něco o nosných vložkách asfaltových pásů.

V tomto článku si popíšeme povrchové úpravy asfaltových článků. Existuje jich poměrně velké množství, takže se vrhneme hned do základního dělení:

Základní dělení povrchových úprav:

• povrchové úpravy pro přepravu a manipulaci,
• speciální úpravy spodní strany asfaltových pásů,
• speciální úpravy horní strany asfaltových pásů.

Povrchové úpravy pro přepravu a manipulaci

Tuto základní povrchovou úpravu musí mít každý asfaltový pás.  Jde o úpravy spodního i horního povrchu pásu, které zabraňují slepení asfaltových pásů při jejich přepravě, skladování a manipulaci v roli.

Mezi takové základní povrchové úpravy patří:

• mikrotenká PE (polyetylénová) nebo PP (polypropylénová) fólie,
• popískování jemným křemičitým pískem,
• posyp jemným mastkem,
• velmi tenké PES (polyesterové) nebo PP (polypropylenové) rouno.

Všechny čtyři výše uvedené povrchové úpravy umožňují pokládku asfaltových pásu natavováním horkým plamenem. U mikrotenké PP fólie lze fólii natavovat i horkým vzduchem.

Pro pokládku do horkého nebo studeného asfaltu lze ovšem využít pouze asfaltové pásy s povrchovou úpravou s posypem mastku nebo jemného křemičitého písku. Pásy s povrchovou úpravou s mikro tenkou fólií nebo tenkým rounem nelze pro pokládku do horkého či studeného asfaltu použít, protože by nedošlo k roztavení a odstranění takové ochranné vrstvy.

Speciální úpravy spodní strany asfaltových pásů

Mezi speciální povrchové úpravy spodní strany asfaltových pásů patří takové úpravy, které umožňují bodové či pruhové přilepení nebo natavení asfaltového pásu k podkladu, Jedná se tedy o úpravy, které umožní neplnoplošné spojení pásů s podkladem, což se využívá s výhodou u sanací starých střech, kdy potřebujeme mezi původní a novou hydroizolační vrstvou vytvořit expanzní nebo dilatační vrstvičku.

Taková povrchová úprava se z výroby zajišťuje vytvořením:

• samolepících pruhů nebo bodů, mezi kterými je posyp hrubším pískem,
• snadnotavitelných pruhů nebo bodů, mezi kterými je opět posyp hrubším pískem.

Další variantou úpravy spodní strany pásů je opatření spodního povrchu:

• silnějším PP (polypropylénovým) rounem nebo PES (polyesterovým) rounem, tyto pásy se pokládají do horkého asfaltu litého do housenky, do polyuretanového nebo jiného vhodného lepidla, nebo se k podkladu mechanicky kotví,
• skelným rounem, tyto pásy se zabezpečují k podkladu pomocí stabilizační vrstvy, nebo se mechanicky kotví (pouze v případě vhodné vložky),
• skelnou tkaninou, tyto pásy se k podkladu mechanicky kotví.

Poslední variantou, která umožňuje vytvořit nejefektivnější expanzní a dilatační vrstvu, jsou úpravy spodní strany pásů pomocí:

• nopů výšky až 5 mm,
• nylonové smyčkové prostorové rohože o výšce 5 až 8 mm.

Takové pásy se k podkladu buď mechanicky kotví, nebo se kladou volně a zatěžují se stabilizační vrstvou.

Speciální úpravy horní strany asfaltových pásů

Speciální horní povrchové úpravy mají význam především u pásu, které tvoří vrchní vrstvu v hydroizolačním souvrství střech, tedy tam, kde přichází do styku s venkovním prostředím a především UV zářením, a mají za úkol prodloužení životnosti asfaltového pásu, a dále mají i dekorační funkci.

Mezi běžné úpravy horní strany pásů patří:

• rozemletá břidlice, může být obarvená na červenou nebo šedou barvu,
• obarvená písková zrna,
• zrna čediče,
• předoxidované hliníkové vločky, mají vliv na velkou odrazivost slunečního záření,
• povrchová úprava kovovou fólií například u hliníku, mědi, nerezu, olova, kdy se využívají jako náhrada oplechování nebo pro speciální použití.

V posledním článku ze seriálu o asfaltových pásech zmíním hlavní zásady při kladení asfaltových pásů.