Hydroizolační fólie IV: Zásady návrhu a kladení hydroizolačních vrstev spodních staveb

V prvním dílu seriálu o fóliových hydroizolacích jsem sliboval, že v posledních dvou článcích zmíním hlavní zásady návrhu hydroizolací z fólie.

V tomto článku se zaměřím na návrh hydroizolací spodních staveb, v příštím článku pak shrnu zásady pro návrh hydroizolací plochých střech.

Zásady návrhu hydroizolační vrstvy spodní stavby

Musíme znát hydrogeologické poměry

Před každým návrhem hydroizolační vrstvy (nejčastěji z jedné nebo dvou hydroizolačních fólií) je třeba nejprve na základě inženýrsko-geologického, nebo hydrogeologického průzkumu stanovit, jakému namáhání vlastně bude hydroizolační vrstva vystavena.

Stavební projektant by tedy měl při návrhu stavby vycházet z některého z výše uvedených průzkumů, a na základě nich zvolit vhodné hydroizolační opatření.

Rozlišujeme tyto základní hydrofyzikální zatížení:

  • namáhání zemní vlhkostí,
  • namáhání vodou prosakující horninovým prostředím, a volně stékající po povrchu konstrukcí, nevytváří tlakové namáhání,
  • namáhání tlakovou vodou,
    • v případě nepropustného podloží, kdy se hromaděním takové vody postupně vytváří tlak na konstrukci spodní stavby,
    • v případě propustného podloží pak může působit tlakem spodní voda, pokud zasahuje  hladina podzemní vody na úroveň konstrukce spodní stavby.

V závislosti na hydrofyzikálním zatížení se poté navrhují hydroizolační vrstvy spodních staveb.

Návrh hydroizolační vrstvy podle hydrofyzikálního zatížení

Poznámka: Dvouvrstvý hydroizolační systém se používá u hydroizolací, které jsou po zhotovení trvale nepřístupné, nebo je na ně kladen zvýšený hydroizolační požadavek.

Hydrofyzikální zatížení Počet fólií Příklad jednovrstvého hydroizolačního systému Příklad dvouvrstvého hydroizolačního systému
zemní vlhkost 1 x fólie tl. min. 1,0 mm ALKORPLAN 35034 tl. 1,0 mm
voda prosakující horninovým prostředím 1-2 x fólie min. 1,5 mm ALKORPLAN 35034 tl. 1,5 mm(kontrolované spoje) ALKORPLAN 35034 tl. 2,0 mmALKORPLAN 35034 tl. 1,5 mm(aktivní kontrolní a sanační systém)
tlaková voda 1-2 x fólie min. 1,5 mm ALKORPLAN 35034 tl. 2,0 mm(kontrolované spoje + vodotěsná konstrukce) ALKORPLAN 35034 tl. 2,0 mmALKORPLAN 35034 tl. 1,5 mm(aktivní kontrolní a sanační systém)
Tohle by vás mohlo zajímat:  Asfaltové pásy IV: Povrchové úpravy asfaltových pásů

Na rozdíl od asfaltových pásů lze u dvouvrstvých systémů z fóliových hydroizolací vytvářet tzv. kontrolní a sanační systémy, pomocí kterých můžeme nejen kontrolovat těsnost hydroizolačního souvrství po pokládce, ale především také během provozu stavby, a navíc v případě zjištění poškození hydroizolace a průniku vody nám tento systém umožňuje lokalizovat místo poruchy, a provést opatření proti pronikání vody.

V praxi to znamená, že mezi dvěma vrstvami hydroizolačních fólií (hlavní a pojistné) je ponechána mezera pomocí vložené drenážní vrstvy z plastových vláken (např. drenážní rohož PETEXDREN). Fólie jsou následně svařeny po určitých vzdálenostech v celky, tzv. sektory. Velikost a celková plocha sektorů závisí na členitosti izolované konstrukce, a má být navržena tak, aby umožňovala v případě poruchy co nejpřesněji lokalizovat místo poruchy, a umožnit sanaci.

Do jednotlivých sektorů jsou osazeny tzv. kontrolní trubice, které pomocí hadic vyúsťují do interiéru. Pokud během provozu budovy dojde k poruše hydroizolace a pronikání vody z horninového prostředí, dojde k vytékání vody z této hadice, a my pak můžeme lokalizovat sektor, kde k této poruše došlo.

Zároveň těmito trubicemi můžeme do sektoru, kde došlo k průniku vody, vhánět těsnící látku mezi fólie, a zabránit tak dalšímu průniku vody, aniž by muselo dojít k náročnému bourání konstrukcí.

Zásady a podmínky pro kladení hydroizolační vrstvy spodní stavby

1. Teplota a povětrnostní podmínky při kladení fólií

  • při pokládce by měla být dodrženy alespoň tyto teploty vzduchu +5 °C,
  • při pokládce nesmí na konstrukce pršet nebo sněžit, nesmí být jinovatka, mlha, námraza, silný vítr.

2. Požadavky na podklad

Podkladem pro zhotovení hydroizolační vrstvy může být:

Silikátové podklady (betony, potěry, omítky)

  • musí být suché, vyzrálé, soudržné, nesmí sprašovat,
  • hmotnostní vlhkost podkladu by měla být maximálně 6 %,
  • povrch musí být bez ostrých hran,
  • pevnost betonu by měla odpovídat pevnostní třídě minimálně C 20/25,
  • pevnost cementové malty by měla odpovídat pevnostní třídě MC 10,
  • rovinnost podkladu by měla splňovat podmínku maximálních nerovností 20 mm na vzdálenosti 2 metry, měřeno dvoumetrovou latí.
Tohle by vás mohlo zajímat:  Odvodnění podzemních částí budov V: Odvod drenážních vod

3. Kladení hydroizolačních fólií

  • izolační vrstva/souvrství se klade vždy mezi ochranné separační textilie (podkladní a horní krycí vrstva),
  • separační textilie:
    • by měla být gramáže minimálně 500 g/m2,
    • na vodorovných plochách se nekotví, na svislých a šikmých plochách se horní okraj provizorně kotví pomocí přibitého prkna, nebo přimáčknutím pod poplastované plechy, na které se následně navařuje hydroizolační fólie,
    • spodní podkladní vrstva se klade na podklad volně, s přesahy minimálně 50 mm, obvykle 80 až 100 mm, u podkladní vrstvy se doporučuje přesahy bodově svařit pomocí horkovzdušného přístroje, u horní ochranné vrstvy se doporučuje přesahy liniově horkovzdušně svařit, aby nedocházelo ke vnikání materiálu zásypu nebo jiných nečistot až k hydroizolační fólii,
  • kladení fóliové izolace:
    • fólie se rozvine na podkladní ochrannou vrstvu z textilie gramáže minimálně 500 g/m2,
    • na vodorovné plochy se kladou fólie volně, s přesahem minimálně 50 mm, ale doporučuje se 80 mm,
    • fólie se kladou na vazbu tak, aby vzájemný posun čelních přesahů sousedních fólií byl alespoň 100 mm,
    • na svislých a šikmých plochách se fólie kotví buď liniově pomoci poplastovaných pásků, na které se fólie nataví, nebo pomocí pozinkovaných pásků, kterými se fólie přitlačí, nebo bodově pomocí nýtů, kotvící prvky se překryjí fólií při provádění další etapy.
    • veškeré spoje se provádí pomocí horkovzdušného svařování buď automatem, nebo ručním horkovzdušným přístrojem,
    • u více namáhaných míst (rohy, kouty apod.) se provádí zdvojení fólie, využívají se k tomu speciální tvarovky,
    • klempířské prvky se vyrábí z pozinkovaného plechu s horní vrstvou s nakašírovanou PVC vrstvou pro horkovzdušné napojení fólie.

4. Ochrana hydroizolační vrstvy

Hydroizolační vrstvu je potřeba chránit před mechanickým poškozením.

Svislou hydroizolační vrstvu lze chránit:

  • ochrannou hydroizolační přizdívkou z cihelného zdiva,
  • drenážní nopovou fólií (pokud je požadavek na svislou drenáž),
  • deskami z extrudovaného polystyrenu (XPS).
Tohle by vás mohlo zajímat:  Bourací práce a zhotovení podlahy | Přestavba zemědělské usedlosti na RD

Vodorovnou hydroizolační vrstvu lze chránit:

  • betonovou mazaninou tloušťky minimálně 50 mm, která tvoří podklad pro další vrstvy podlahy.
Hydroizolační fólie IV: Zásady návrhu a kladení hydroizolačních vrstev spodních staveb
Ohodnoťte článek!


Jak bude reklama vypadat?
-
Chcete zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *